Jdi na obsah Jdi na menu

Úvod

3. 5. 2018

Jistě jste už, milé děti, někdy byly v lese. Znáte to… Je tam mnoho vysokých stromů, jehličnatých nebo listnatých, které rostly dlouhé roky. Na zemi často leží jehličí nebo roste mech, drobné kytičky a tráva. Občas překračujete silné kořeny, které vylézají ze země na cestu, odpočinout si můžete na pařezu, kterých je v lese také dost. Je třeba být tady potichu, protože pokaždé sem přicházíme jako návštěva. Nikomu z vás by se nelíbilo, kdyby do pokojíčku, kde máte uklizené své oblíbené hračky, plyšáky a zamilované knížky, někdo vstoupil a začal si dělat, co by chtěl…

Potkat v lese můžete třeba veverku, datla anebo při troše štěstí srnky či jelena. V lese všechno tak nějak zvláštně dýchá, je tady krásně čistý vzduch, nikde žádné odpadky. Někdo má les jen několik kroků od domu, někdy je ale potřeba vydat se dál, třeba i vlakem. To je pak výlet na celý den.

A teď si představte, že kromě tohoto přírodního lesa existuje ještě území, které dokonce podle skutečně krásného lesa, který tady dříve všude byl, dostalo své jméno – Krásný Les. Tohle území byste, děti, opravdu našly, ale není to jen tak. Nejdřív je potřeba sednout do vlaku a dojet do velkého města Ústí nad Labem. Odtud se potom musí pokračovat autobusem (451). Když se budete dívat z okénka, uvidíte, jak se jede pořád do kopce. Míří do hor, kterým se už od nepaměti říká Krušné hory. Nemusíte se bát, že byste zabloudily. Vystoupíte totiž na stanici, která se jmenuje Krásný Les – konečná. Tady se autobus otáčí a jede zase do Ústí. Dál už ani není možné nikam jet, protože silnice po několika metrech končí.

Děti sem do Krásného Lesa přijíždějí často, protože už moc dobře vědí, co na ně čeká. Tady je totiž brána, kudy se prochází do skutečného pohádkového světa. Chtěly byste to poznat? Zavřete oči, podejte mi ruku a můžeme jít spolu.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář