Jdi na obsah Jdi na menu
 


HISTORIE KRÁSNÉHO LESA

11. 12. 2019

1100

V této době Schönwald jistě existoval jako malá obec.

1169

Schönwald je uváděn jako místo kostela (Pulcher Mons). Ve starověku se církevní obci na území dnešního Krásného Lesa říkalo Pulcher Mons, což je v překladu Krásná hora. Místní jména s adjektivem krásný, krásné či krásná odkazují např. k vrchu, lesu atp. Krásnou horou mohl být myšlen vrch, dnes nazvaný Špičák či také Sedlo (z něm. Sattelberg), který se nachází nedaleko kostela. Název obce Krásný Les, původně Schönwald, bezpochyby vznikl na základě toho, že v době, kdy ves vznikala, lesy pokrývaly většinu území v okolí. 

1200

Schönwald údajně patřil pod klášter Osek (Osseg).

1300

Schönwald připadl pod panství Krupka (Graupenu).

1360

Státní oblastní archiv v Litoměřicích v záznamech uvádí, že před rokem 1360 byla na území dnešního Krásného Lesa plebánie. Plebánie byl církevní správní obvod spravovaný plebánem; sídlo plebána. Plebán – (z lat. zákl.) círk. duchovní správce osady, farář: hradní plebán (Slovník spisovného jazyka českého, 1964, s. 606) II. N-Q. 

Nikolaus Gundrami byl jmenován pastorem v Schönwaldu, druhým byl pastor z Ebersdorfu.

1363

Kněz se stává pastorem Schönwaldu, druhým knězem je pastor z Jílového (Eulau).

1382

První písemná zmínka o vsi je z roku 1382, kdy jsou jako patroni místního kostela v písemných záznamech uvedeni bratři Hyldan (kanovník pražského hradu v roce 1393), Vigand, Reinhold a Děpold z Lungvic.

1400

Majitelem vsi se stal Václav z Vartenberka, který ves v roce 1405 připojil k panství Blansko a jmenoval sem kněze.

1407

Připomíná se zde Markéta z Vartenberka.

1412

Připomíná se zde Kateřina z Mojžíře.

1437

V tomto roce náležela ves pod panství Krupka. Místní jméno obce bylo poprvé v písemných zprávách uvedeno v roce 1437 jako Schonwalde, poté roku 1487 v Deskách dvorských jako Ssenwald, v roce 1505: Ssonwald, 1615: Šenval. Je zmiňováno jméno Šenvald už kolem roku 1496. A roku 1654 je v Berní rule zmíněno jméno Ssenwaldt. Další písemné zprávy hovoří zejména o Schönwaldu, obec se tak oficiálně jmenovala až do roku 1947.

V roce 1437 dal císař Zikmund území Větrova (Streckenwaldu) a Krásného Lesa v léno Volfu Tellerovi, nejspíše jako svému straníkovi v husitských válkách.

15. století

Úvalem vedla stará solní stezka, kterou se z oblasti Halle dovážela na území Čech sůl.

1438

Držbu Volfa Tellera potvrdil český král Albrecht listinou 2. srpna 1438. Volf Teller Krásný Les vlastnil s bratrem Kriekem, avšak později o majetek přišli. Jiří Poděbradský přenechal v roce 1465 obec Hesmanovi za 500 kop českých.

1468

Městským soudcem v Schönwaldu je Nickel Winter.

1468-1580

V letech 1468-1580 Krásný Les patřil ke krupskému panství. Jiný zdroj uvádí, že panství Krásný Les patřilo ke krupskému panství mezi lety 1477–1580.

1477

Listina, kterou vydal 8. ledna 1477 Těma z Koldic, potvrzovala, že v Krásném Lese bylo povoleno čepovat jen krupecké pivo.

1487

Timo von Kolditz prodává majetek v Krupce (Graupen) a příslušenství Ernstovi von Schönburgovi za 15 000 zlatých.

1495

Kongregace Schönwald patří do diecéze Míšeň (Meissen).

1530 

Dne 10. dubna 1530 koupil zadlužené panství Krupka (k panství kromě samotné Krupky patřily v té době také vesnice Fojtovice, Habartice, Větrov, Krásný Les, Velké Chvojno, Slavošov, Liboňov, Novosedlice, Mstišov, Běhánky, Podlešín, Chvalov, Zálezly, Horní a Dolní Varvažov, Knínice, Vrchoslav, Úžín, Petrovice, Vyklice, Chabařovice, Předlice, Nakléřov, Újezd a poplužní dvůr Klatov) Adam Lev z Rožmitálu. 

1537

Adam Lev z Rožmitálu již dne 24. dubna 1537 krupecké panství prodal Václavu z Vartenberka, který o něj pro účast v roce 1547 ve stavovském odboji proti králi Ferdinandovi I. přišel.

1537 - 1547

Spory mezi Kursachsenem a Čechami kvůli nedefinovaným hranicím, a také kvůli potoku poblíž Schönwaldu. Byla stanovena provize.

1580

V Krásném Lese určitě již v roce 1580 stával pivovar.

Roku 1580 (konkrétně 18. ledna 1580) získal od Královské komory, od Rudolfa II., koupí vsi Krásný Les (Schönwald), Nakléřov (Nollendorf), Petrovice (Peterswald) a les sahající až k Telnici (Tellnitz) saský šlechtic Damián Tham, rytíř von Sebottendorf - Rottwerndorf (* 1519 v Kunern - + 1585), který tak vytvořil samostatný statek s centrem v Krásném Lese. Tham ze Sebotendorfu tehdy vytvořil z několika vesnic nový šlechtický statek s centrem v Krásném Lese, po němž se psal jak on, tak jeho nástupci s přídomkem ‚na Šenvaldě‘.“ Sebotendorfové panství, jenž Johann Georg Tham rytíř von Sebottendorfu (+ 1612) rozšířil koupí o panství Pnětluky (Netluky), drželi až do roku 1623, kdy Johann Tham rytíř von Sebottendorf (+ v Drážďanech) kvůli účasti na volbě Fridricha Falckého a vystupováním proti králi Ferdinandu II. byl dne 16. června 1623 odsouzen ke ztrátě poloviny svého majetku.

Sebottendorfové pravděpodobně také vystavěli v Krásném Lese tvrz.

Sebottendorfové byli původně slezskou šlechtickou rodinou, jejíž jedna větev se usadila v Sasku. Jejím zakladatelem byl nadaný mladý rytíř Damián ze Sebottendorfu, který se v rámci studia na univerzitě v Lipsku seznámil s učením Martina Luthera. V roce 1549 se kvůli tomu mohl oženit s dcerou kurfiřtského rady a podpůrce luteránství. Damián v lednu 1580 složil reverz k zemi a v Krásném Lese se pustil do stavitelské činnosti. Narazil na tvrdý odpor zdejších poddaných. Těm se zejména nelíbilo, že by cihly a vápenec na stavbu měli vozit přes hranice ze Saska. Ale stejně tak i další novoty, které omezovaly jejich práva. Stěžovali si dokonce i na to, že jim Sebottendorf na panství dosadil luteránského kněze a vypudil jejich katolického faráře.

Majetek poté převzal Jan Jiří ze Sebotendorfu. Po něm Krásný Les zdědil syn Jan Damián, který se v letech 1618–1620 zúčastnil povstání českých stavů proti Ferdinandovi II. 

1586

Škola v Krásném Lese patřila k nejstarším v okrese Ústí n. L. Nejstarší záznam najdeme již z roku 1586.

1620

Práva Schönwaldu jsou zastavena správcem daně.

1622

Damian von Sebottendorf je koupí, ale je vyhnán jako luterán.

1623

Mladý rytíř Jan Damián se v roce 1623 před konfiskační komisí prokázal, že byl k odboji přinucen. Kromě toho se měl provinit i podporou Fridricha Falckého a podepsáním stavovské konfederace. Komise mu zabavila půl majetku, včetně statku Krásný Les. 

Panství Krásný Les získal podle císařské rezoluce za 28.968 kop míšenských jako tzv. pobělohorský konfiskát v červnu roku 1623 armádní důstojník František Ferdinand de Couriers (+ 1632 v bitvě se Švédy u Lützenu) francouzsko-španělského původu a ke statku přičlenil další konfiskáty: část Předlic, Velké a část Malého Chvojna, střední Telnici.

Do 20. let 17. století obyvatelé panství Krásný Les hlásili k luterskému vyznání, a tudíž nebyla fara v Krásném Lese obsazena. Rekatolizační komise ve své zprávě někdy kolem poloviny 17. století uvádí, že na panství Krásný Les se 328 obyvatel vrátilo ke katolickému vyznání, 146 se stále hlásilo k luteránství a 393 jich pro své náboženské přesvědčení emigrovalo. V roce 1623 byl v obci vystavěn renesanční hřbitovní kostelík.

200131_2.jpg

1624

Herrschaut přichází k baronovi Franze Courrièrese (Kurátor).

1632

Po Františkově úmrtí (cca v roce 1632) se jeho manželka Josefina roz. van de Heidenu (Heede) (+ 14. března 1667) v roce 1633 znovu provdala za vládního radu a nejvyššího mincmistra Království českého Mikuláše svobodného pána ze Schönfeldu5 (* 6. dubna 1588 - + 31. srpna 1663 ve Vídni) původem z Lucemburska (zde se nazýval „de Sereinchamp“), vlastníka panství Pnětluk (Netluk) (koupených již v roce 1632 od Františka de Couriers) a Letů u Písku. Majetek pak dědil jejich syn - císařský komorník Rudolf Václav hrabě ze Schönfeldu (* 1645 - + 5. srpna 1684), jenž po sobě zanechal dva bezdětné syny Josefa Rudolfa, který převzal panství v roce 1701, a Josefa Františka.

1632
Sasové rabují Schönwald. Damian von Ottendorf přichází s císařskou armádou do Schönwaldu a zabírá je. V září ale musí Schönwald opustit, tentokrát definitivně.

1633
Hrabě Nikolaus von Schönfeldt vlastní Schönwald.

1638
Roku 1638 zdědila všechny statky včetně Předlic manželka Ferdinanda de Couriers Josefina rozená Heidenová, která se provdala za Mikuláše ze Schönfeldu.

1639
Do Schönwaldu vtrhli Švédové, zničili důležité budovy a vypálili kostel.

1647-1656

Zničené budovy jsou postupně přestavovány, v posledních letech i kostel.

1649
Simon Gröschel je významný spisovatel. Hanß Zechel, ředitel školy, začíná vézt církevní knihy (registry).

1655
Schönwald se stává součástí nově založené diecéze v Litoměřicích (Leitmeritz).

1663
24. dubna se v Schönwaldu koná první zádušní mše.

1660

V roce 1660 se Krásný Les odloučil od Petrovic, které byly „ještě krátký čas samostatnou farností s vlastním farářem. Kvůli nedostatku duchovních římskokatolického vyznání byla původní (tj. historická) farnost Petrovice, přesto že tehdy měla více obyvatel než Krásný Les, včleněna do nově utvořeného farního příhraničního velkoobvodu Krásný Les". Ten do té doby přináležel k Libouchci.

1667

Nikolaus Loew v Praze nechává odlít pro kostel tři nové zvony.

200204_1.jpg

1671
Pastor Ignatio získává půjčku na zvony
od církve. Uvedený pastor začíná vést nové matriční knihy.  

1680

Na panství v Krásném Lese došlo 1680 k velkému selskému povstání, po jehož likvidaci byli popraveni dva poddaní.

1686
Varhany pro kostel byly vyrobeny v Drážďanech.

1696

Kostel je vymalován, vytvářejí se nové matriky a přenášejí se data z roku 1671.

1697

Ve vesnici slouží první kaplan Christian Pöckel.

1699

Hrabě Josef Rudolph von Schönfeldt přenechává bratrovi svou polovinu majetku do jeho vlastnictví. Josef Franz se tak stává jediným vlastníkem.

1701

V roce 1701 dostal Krásný Les jako podíl Jan Rudolf ze Schönfeldu. 
Fara byla přestavěna od základů.

1704
Hrabě Josef Rudolf odkázal 1. října z peněz nadace církvi 1000 říšských zlatých. Fara budova oceněna na 100 zlatých.
O tři roky později získal panství František Ignác Vratislav z Mitrovic sňatkem s hraběnkou Viktorií.

Po smrti říšského rady Josefa Rudolfa, který v Krásném Lese nechal založil špitál (fungoval do roku 1813),8 vyplatila v roce 1704 sestra Marie Viktorie mladšího bratra Josefa Františka a spolu se svým manželem - císařským tajným radou a místodržícím v Českém království Františkem Ignácem Vratislavem hrabětem z Mitrovic (* 1659 - + 15. března 1715), který v roce 1708 zbudoval v Krásném Lese na místě původní tvrze nový zámek ve tvaru „L“ (následně přestavěn ještě v roce 1745), za něhož se provdala v roce 1706, převzala panství. 

Jejich syn František Karel Vratislav z Mitrovic (* 18. srpna 1696 - + 23. února 1759) nechal postavit v Krásném Lese statek.

1705

Práva přecházejí na sestru výše uvedených bratří. Jejím manželem je hrabě František Ignác Wratislav von Mitrowitz, krajský hejtman.

1706-1813
V období 1706–1813 se nacházel v Krásném Lese i špitál, který založil hrabě Josef Rudolf ze Schönfeldu.

1706
Pod záštitou hraběte byla zahájena stavba špitálu (nemocnice). 1. září generální vikář Pastor Tobias Joh. Frz. Hübner, bývalý pastor v Schönwaldu, přináší do nově postaveného poutního kostela v Bohosudově (Mariascheinu) zázračný obraz.

1707

Dne 9. června bylo srdce zakladatele nemocnice, který zemřel v Praze, uloženo v kostelní zdi na pravé straně od oltáře, zakryto mramorovou deskou s nápisem.

1708
Jelikož Františku Ignáci Vratislavu z Mitrovic staré panské sídlo již nevyhovovalo, nechal v roce 1708 v Krásném Lese, poblíž budov poplužního dvora s pivovarem a sýpkou, postavit barokní zámek v půdorysu „L“ – snad na místě původní tvrze. Zámek majitelům sloužil jako rezidence. Majitel panství a jeho manželka mají nad vstupem do zámku vytesaný kamenný erb.

1710
Nosná stěna zchátralého bytového domu musí být opravena výztuhami (podporou) u truhláře.

1712
Všichni farmáři Schönwaldu a Peterswaldu hledají úlevu od roboty cestováním do Předlic - část Ústí (Prödlitz). Bez úspěchu!

1714
Nově postavený kostel ve Chvojně (Böhm). Byl slavnostně otevřel a v tento den se zde konala hned také první svatba, nevěsta i ženich byli ze Schönwaldu.

1715
Nový dřevěný oltář byl vyroben v Schönwaldu.

23. listopadu byl pohřben nejstarší prebendent, zemřel ve Snitalu ve věku 96 1/2 let.

1716
Litoměřický stavitel Peter Versa staví novou faru na místě původní, která byla stržena v roce 1715.

1719
V letošním roce byla ještě stále nějaká poušť, tedy opuštěné zboží (??).

1720
Věžní kopule kostela byla odklopena, dokumenty z roku 1656 byly přerovnány a znovu uloženy.
V roce 1720 nedaleko kostela byla postavena socha sv. Jana Nepomuckého. Socha sv. Jana Nepomuckého byla dne 21. května umístěna u domu č. 196. Při příležitosti kanonizace Jana zv. Nepomuckého se uskutečnila poutní cesta ze Schönwaldu do Litoměřic (Leitmeritz), kde se konaly velké slavnosti.

200131_1.jpg
1732
Byly zakoupeny měděné kettledrumy (tympány), které se stále používají (31 fl 42 kr).

1742
Majitelé Schönwaldu musí dodávat obilí do Ústí (Aussig), které bylo okupováno.

1744-1745
Pruská vojska se přesunují do vymezeného tábora v blízkosti Schönwaldu.

1748
Nově byl přestavěn pivovar litoměřickým stavitelem Peterem Vertou. Zákaz vstupu pro saské obyvatelstvo.

1754

Výstavba poplužního dvora, statku (Meierhof) také výše uvedeným stavitelem.

1756
Při návratu z Lovosic (Lobositze) 27. října dorazil král Fridrich Veliký do Schönwaldu ve 3 hodiny odpoledne se dvěma prapory a přes noc se zde ubytovává.
V roce 1756 v Krásném Lese pruský princ von Braunschweig s 10 000 muži během války o rakouské dědictví porazil rakouské oddíly. V Krásném Lese se bojovalo i v letech 1757, 1759 a 1778.

1757
Fridrich Veliký přichází 25. července přes Schönwald a pochoduje s vojsky do tábora Cotta v Sasku.

1759
Vyslanci z města Ústí nad Labem (Aussig) musí jít do Pruska. Polní komisař musel v Schönwaldu zaplatit 150 dukátů, aby byli propuštěni rukojmí Primátor Eisbrich a P. Münch.

1760
V důsledku zavlečení úplavice se v tomto roce počet úmrtí zvýšil na 168.

1766
V roce 1766 František Karel z Mitrovic, vnuk Františka Ignáce, nechal ve vsi postavit statek. Mitrovicové v Krásném Lese žili až do roku 1791.

1767
Pastor Schneider dosáhl toho, že svatý neboli pašijový týden a vánoční mše mohou být slaveny v pobočném kostele v Petrovicích (Peterswaldu) i v mateřském kostele Schönwald.

1771
Je zavedeno číslování domů (172 domů).

1776
Farmáři z Peterswalderu a Schönwaldu znovu přihlásili k robotickým, mechanizovaným strojům v Předlicích (Prödlitzer). Neúspěšné jako v roce 1712. 

1778
V tzv. bramborové válce prochází část rakouské armády kolem Špičáku (Spitzbergu) do Saska.

1779
Korunní princ, pozdější císař Josef II., cestuje do válečné zóny z Peterswaldu  přes Schönwald a Zinnwald (část Altenbergu) do Oseka.

1783
Zadlužený Schönwald přechází pod nucenou správu. Pobočné církve v Peterswaldu a Nakléřově (Nollendorfu) se osamostanily. Petrovice byly z velkofarnosti Krásný Les „vyfařeny z rozhodnutí litoměřického biskupa, který v červenci 1783 osobně vykonal vizitaci velkofarnosti Krásný Les, až po roce vskutku usilovných jednání“. 

1790
V období 1790–1795 byl na místě hřbitovního kostelíka postaven jednolodní kostel.

200131_3.jpg
 

1791

Mitrovicové drželi Krásný Les v průběhu 18. století, avšak František Karel Vratislav z Mitrovic ml. (* 10. září 1731 - + 26. února 1793) pro zadlužení (snad velkým dílem díky marnivosti manželky Františka Karla Vratislava z Mitrovic - Marie Anny hraběnky Des Fours de Mond) byla v roce 1791 na tento majetek uvalena nucená správa. Panství - již bez Předlic (ty byly odprodány za 34.325 zlatých hraběti Fridrichu Moritzovi Nostitzovi a staly se tak natrvalo součástí nostického trmického panství) a Pnětluk (Netluk) (jejich majitelem se již v roce 1773 stal svobodný pán Kotz) - pak ve veřejné dražbě dne 30. ledna 1793 za 140.900 zlatých koupil Josef Rudolf svobodný pán von Hackelberg - Landau, který dne 26. září 1801 majetek prodal za 180.000 zlatých bratrům Antonínovi Waagnerovi (+ 1802) - velkoobchodníku s kůží a Františkovi Xav. Waagnerovi (* 1780 - + 5. února 1829) - velkoobchodníku s vínem.

Od této doby se majitelé panství Krásný Les rekrutovali z řad „neurozeného“ měšťanstva.

1792

Dcera starosty Franze Ritchla z č. 52, Rosina, se vdala 15. ledna 1792 ve věku 14 let a 1 měsíce za syna soudního úředníka Josefa Gröschela z č. 155 jménem Franz, 25 let starého. Byla jistě nejmladší nevěstou, která kdy v Krásném Lese byla.

1793
Freiherr von Hackelberg kupuje panství Schönwald.

1795
Nový kostel byl otevřen okresním děkanem Hessem.

1802
Vláda přechází do rukou dvěma bratrům Antonovi a Franzovi Wagnerovi z Chvojna (Böhm. Kahn).

1805
V roce 1805 vznikla osada Panenská (Jungferndorf), která spadala farou i školou ke Krásnému Lesu, ale k poštovnímu úřadu v Petrovicích. Jejími prvními osadníky byli dělníci, kteří v té době stavěli říšskou silnici do Petrovic. U vsi pro účely stavby sloužila pískovna.

1808
Nemocnice se zřítila.

1813
Válečný rok – ubytovací povinnosti, dodávky, transport. Zchátralá nemocnice musí být odstraněna.
V roce 1813 Nakléřovem postupoval pruský generál Kleist, který se zasloužil o obklíčení a zajetí francouzského generála Vandamma, který ustupoval z prohrané bitvy u Chlumce. 

1822
Farnost je zastřešena taškami, některé jsou použitelné, jiné zničené. Na střechu kostela se dostávají šindele.

1823

Úkladná vražda v Schönwaldu, vražda Kláry Walterové

Klára Walterová pocházela ze Schönwaldu č. 148, jejíž dědeček je také osminásobným prapředkem autora této eseje.

Její vražda je popsána následovně: Anton Langer, zvaný Brettschneider, se narodil v Schönwaldu č. 94 v roce 1792, byl katolík a svobodný. Schönwaldský úřad potvrdil, že byl mírumilovný, spravedlivý a bál se Boha. Sedm let usiloval o přízeň Kláry Walterové, dcery hospodského. Jeho láska nebyla opětovaná, proto začal usilovat o jiné, bohatší dívky, ale neuspěl. V roce 1815 svedl chudou dívku, ovšem odepřel otcovství dítěte, a dokonce chtěl falešně přísahat.
Znovu začal usilovat o Klárou Walterovou a svedl ji slíbením manželství. Ani své matce neřekl pravdu. Otec Kláry se vyptával, proč se k ní Langer v noci vkrádá. Klára neodpověděla, skrývala milence před svým otcem. Nakonec se svým rodičům přiznala. Bylo jí 26 let, zdravá, dobře rostlá, šťastná, domácí hospodyně a pracovitá. Místo toho, aby se Langer dohodl na slíbeném sňatku s Klárou, chystal si střelný prach a olovo v noci z 29. na 30. května 1823. Další den už věděl, jak to udělat, aby si mohl pistole ze sousedství obstarat, aniž by ho někdo viděl.
Poté požádal Kláru, aby mu pomohla na saské hranici 3. června 1823 s pašovaným zbožím (Paschgut). Klára, která nic netušila, jeho žádosti ochotně vyhověla. Když Anton Langer dorazil na sjednané místo, stoupl si za Kláru tak, aby ho neviděla, a vystřelil na ni z pistole. Výstřel však pouze těsně minul dívčí krk, mohl ji poranit a zapálit její čepec, ale i tak měla dost sil utéct směrem ke Schönwaldu. Každopádně bylo její tělo odpoledne nalezeno, ležící v tom směru. 
walter_kreutz.jpgSkutečnou příčinou její smrti nebyla střela, ale násilné zardoušení, které podle lékařských nálezů vyvolalo uškrcení velkýma rukama. 
Anton Langer také přiznal, že tento čin spáchal, ale také dodal, že nechtěl, aby Klára dlouho trpěla. 

Po vraždě spěšně a potají hodil pistoli, kterou získal ze sousedství, zpět na stejné místo a pokračoval ve své práci v mlýně. Ihned poté, co bylo tělo nalezeno, byl Valter jediným podezřelým. Okamžitě se přiznal.
V souladu s tím byl 30. července 1824 shledán vinným trestním soudem v Litoměřicích. 27. září 1824 byl odvolacím soudem v Praze za zločin vraždy popsaný v oddílech 117 a 118 odsouzen k trestu smrti podle § 119 obecného trestního zákona. Jeho žádost o milost nebyla udělena. Trest byl proto zákonně oznámen odsouzenému 4. ledna 1825 a veřejná poprava byla provedeny 7. ledna téhož roku v Litoměřicích. 
Otec Josef Walter nechal postavit kříž na památku své zavražděné dcery poblíž saské hranice. Toto místo se od té doby nazývalo „Walterův kříž“.

1828
Vláda upadá v důsledku dezorganizované ekonomiky. 

Po smrti Antonína Waagnera se správy panství ujal František Xav. Waagner spolu se svou ženou Josefou Klárou Sonnewendovou z Ústí nad Labem. Lehkomyslností a špatným hospodařením se ale zadlužil, a proto roku 1828 se pokusil pomocí loterie (bylo vytištěno 185.000 losů) panství prodat. Při tahu 28. října 1828 se mu podařilo zachránit alespoň část panství se statkem Velké Chvojno.

1835
Zchátralá škola byla přestavěna, je dvoupatrová. Kostel i věž kostela jsou pokryté šindelem.

200131_4.jpg

1833

Rozloha velkostatku Krásný Les v roce 1833 činila 4 762 ha (z toho dominikál 863 ha, rustikál 3 899 ha). 

1836

Panství vdova po Františku Xav. Waagnerovi - Josefa Klára Waagnerová opětovně vlivem spekulace neznalosti vedení hospodářství zadlužila natolik, až muselo být dne 20. ledna 1836 na Zemském sněmu prodáno pražskému zemskému advokátovi JUDr. Josefu Likowitzovi (+ 16. prosince 1837 v Praze), který se zde v červnu téhož roku trvale usadil a o rok , později zemřel. Pozůstalí se nedokázali shodnout na rozdělení majetku, proto byl Krásný Les opět nabídnut k prodeji. Panství prodali za 270.000 florinů konvertibilní měny Antonu Ballemu - obchodníkovi s textilem a majitele barvírny ve Cvikově a Novém Boru, který ale na panství nikdy nesídlil (bydlel ve Cvikově u České Lípy).  Po jeho smrti statek koupil Emanuel Sommer.

1840
Místní komunita znovu zalesňuje školní les, protože v roce 1838 část lesa byla zrušena.  

1842
Anton Balle ze Cvikova u České Lípy kupuje panství Schönwald. Postavena je obecní část a částečně je přemístěna. 

1843

Když Anton Balle dne 2. srpna 1843 dorazil do Krásného Lesa, oslavný výstřel z děla ho smrtelně zasáhl.

1846

Hraniční kontroly.

1847
Hranice mezi Čechami a Saskem. Stavba hasičské zbrojnice (domu), hasičská stříkačka byla zakoupena již v roce 1839.

1848
13. srpna byla posvěcena státní vlajka. 15. srpna kostelní průvod, u příležitosti nové ústavy, slavnostní  oheň  na Špičáku.

1849
Vznik soukromých peněz, bankovky gilderů byly rozřezány na polovinu a čtvrtinu.

1850
Obecní volby v novém volebním systému. Předchozí soudce se stane představitelem obce.

1866
Válečný rok, přesuny přes Sasko a Prusko.

1867
Velký oheň. Shořely domy čp. 66, 67, 70, 291, 183, 185.

200226_1.jpg

 

1874
Kulturní život v 19. století byl typický spolkovou činností, často zaměřenou na tělesnou i duchovní výchovu svých členů. V Krásném Lese byl založen tělovýchovný spolek Turnverein v roce 1874. 

Velkostatek byl po smrti Antona Balle rozdělen mezi dědice, jejichž díly postupně odkoupil mezi léty 1874 až 1878 českolipský bankéř Emanuel Sommer. 

1878

Majitel banky Emanuel Sommer z Chvojna (Böhm). Leipa ujímá se vlády.

1880
16. srpna byl mezi Schönwaldem a Peterswaldem obrovský liják, který způsobil mnoho škod.

1881
Vzhledem k tomu, že v obci bylo značné množství obyvatel, škola patřila mezi velké několikatřídní vesnické školy se značným počtem žáků. V roce 1881 byla v Krásném Lese postavena budova školy, jež stojí ve vsi dodnes. Učit se v ní začalo 4. června 1881.

1882
Škola funguje jako čtyřtřídní.     

1887
V roce 1887 se obyvatelé Krásného Lesa zaměřovali zejména na zemědělství a chovali hospodářská zvířata, v obci se nacházely tkalcovny na samet, tkalcovny na bavlnu, pstruží farma, pošta, finanční úřad, vedlejší celní úřad, lékař a další profese. Pramen neuvádí přesná čísla. 

1891

Rozloha velkostatku v roce 1891 činila 738 ha. Koncem 19. století byly na území velkostatku v provozu tři hospodářské dvory - Krásný Les, Petrovice a Velké a Malé Chvojno, přičemž jen na menší části dvora Krásný Les hospodařila vrchnost ve vlastní režii, ostatní dvory byly pronajaty.

1892
Hrabě Friedrich Vestfálský v Kulmu kupuje panství Schönwald. Kupní cena nebyla v kronice uvedena.

1893
Je postavena železniční stanice Telnice (Tellnitz). V roce 1893 koupil panství Friedrich, hrabě Westphalen-Fürstenberg, který statek spojil se sousedním Chlumcem.

Českolipský bankéř Emanuel Sommer v roce 1893 Krásný Les prodal tajnému radovi a komořímu Friedrichovi hraběti Westphalen zu Fürstenberg (* 21. dubna 1830 v Münstern, BRD - + 9. května 1900 v Chlumci), který jej spojil se sousedním velkostatkem Chlumec. Pozemková reforma postihla jako majitele velkostatku jeho mladšího syna Ottokara Clemense hraběte von Westphalen zu Fürstenberg (* 18. června 1866 v Chlumci - + 12. března 1941 v Chlumci), který si ponechal jen část pozemků a lesů a v roce 1931 prodal městu Ústí nad Labem hospodářství se zámkem (ten během II. světové války sloužil nejprve k věznění francouzských válečných zajatců a poté jako sběrný tábor pro ústecké Židy).

1896
Fara byla o patro zvýšena a zmodernizována.

1897
Ve dnech 29., 30. a 31. července obrovské záplavy z dešťů, mnoho škod. 

1898
Výstavba nové silnice (Friedrichstraße) přes les do Tellnitz od hraběte Fridricha Vestfálského. Nazvána je  "Neuweg".

1900
V roce 1900 v Krásném Lese žilo 638 mužů a 739 žen. V Krásném Lese se nacházel poboční celní úřad, oddělení finanční stráže či technická finanční kontrola, německá obecná škola se čtyřmi třídami, dva lékaři, dvě porodní báby, hasičský sbor, koně-znalecký kovář a poštovní úřad.

1903
V roce 1903 Krásný Les i Chlumec zdědil syn hraběte Westphalen-Fürstenberg Otokar.

1906
V Schönwaldu přítomen rakouský generální štáb s 25 úředníky a 9 úředníky, z toho 147 mužů a 126 koní. Slavnostní přijetí ze strany obce, školy, klubů atd. Major bydlel ve škole 9. června. V zámku sídlil náčelník generálního štábu a jeho doprovod.

1907
Od roku 1907 pod vrcholem Špičák (723 m) stávala turistická chata s restaurací a „až na vrchol vedla vhodně upravená pěšina, která je dodnes na několika místech dobře patrná“. Chata po roce 1945 zanikla a dnes jsou z ní patrné jen kamenné základy.

200204_2.jpg

1909
V roce 1909 nechal syn hraběte Westphalen-Fürstenberg Otokar přestavět špitál v Krásném Lese na útulek.
Železniční cesta je dokončena.

 

200119_2.jpg

200129_1.jpg

1911

Velmi suchý rok, nedostatek vody a potravinová nouze. 31.12. Testovací jízda na nově vybudovaném elektrickém vlaku na Telnici (Tellnitz).

1912
Dne 1. ledna zahájena všeobecná doprava.

1913
Inaugurace památníku v Chlumci (Kulm) a rozhledny v Nakléřově (Nollendorf), stejně jako kaple v Schönwaldu na čp. 134 (novogotická).

1914
Začátek 1. světové války; 26. července částečná, dne 31. července všeobecná mobilizace. Elektrické světlo (lampy) funguje.

1916
Franziska Ritschel z č. 302 zemřela v azylu ve věku 100 let a 4 týdny (5. září), 21. listopadu umírá císař František Josef I. a Karl Franz Josef se ujímá vlády.

1917
Hladomor v celých Krušných horách (Erzgebirge). Sejmutí velkého a malého zvonu (zůstal prostřední) z kostela, stejně jako zvony na kapličkách na č. 136 (sv. Petra a Pavla) a č. 150 (Kaple sv. Thomas. Postavena byla v roce 1683 a pojmenována podle sv. Tomáše ze Striesenu (tj. část dnešních Drážďan), který si ve druhé polovině 17. století v Čechách udělal jméno svými legendárními dny nazvanými „Polévkové“, ty se konaly v těchto místech pravidelně každý měsíc. Přijít mohl každý, kdo měl hlad bez ohledu na svůj původ a stav. Vítáni byli všichni a mohli jíst a pít, kolik chtěli. Jeho velkorysost se rychle rozšířila. Podle tradice se v těchto místech mezi Krásným Lesem a Oelsenem shromáždilo pokaždé až několik stovek lidí, kteří si vychutnávali chléb a svařené víno kolem ohně v příjemném prostředí.).

1918
Dne 28. října konec války. Začínají  se vracet vojáci. Rozpad monarchie. Prohlášení Československé republiky. Prezident Thomas Masaryk. 
V roce 1918 ukončil činnost pivovar.

Majitelé pivovaru (1580 - 1924):

  • Damián Tham ze Sebotendorfu
  • Jan Georg Tham ze Sebotendorfu
  • Jan Damián ze Sebotendorfu
  • královská komora
  • František hrabě de Couriers
  • Ferdinand hrabě de Couriers
  • Jozina hrabě de Couriers z Hee
  • Emanuel František hrabě de Couriers a Rudolf Václav ze Schönfeldu
  • Rudolf Václav ze Schönfeldu
  • Josef Rudolf a Josef František ze Schönfeldu
  • Marie Viktorie Vratislavová ze Schönfeldu
  • Jan Josef a František Karel hrabě z Mitrovic
  • František Karel hrabě z Mitrovic
  • František Karel ml. hrabě z Mitrovic
  • Josef z Hackelbergu - Landau
  • Antonín a František Waagnerové
  • František Xaver Waagner
  • vdova a děti
  • Dr. Josef Likowetz
  • Antonín Balle
  • dědici
  • Emanuel Sommer
  • Bedřich hrabě Westphalen - Fürstenberg
  • Otakar hrabě Westphalen - Fürstenberg

 

1919

Zrušení bankovek, válečných dluhopisů a jiných cenných papírů. Zápis všech úsporných vkladů, družstevních akcií atd. Pohraniční okupace slovenských vojáků (legionáři). První obecní volby po založení státu. Gustav Ritschel z č. 59, starosta.  

1920
Příjezd válečných zajatců.

Po 1. světové válce (rok nezjištěn) byl v Krásném Lese vedle školy odhalen památník obětem padlým, konkrétně 17 padlým, 15 zmizelým a 19 zemřelým. Památník byl ozdoben dubovými věnci a německými prapory. Byla to tehdy velká sláva, jak je patrné z dobových fotografií.

191217_7.jpg191217_6.jpg

Ve 20. letech 20. století byla v Panenské založena továrna na výrobu cementového zboží. 

1921
V roce 1921 byl národnostní ráz obce ryze německý, v obci existovala jen německá obecní škola. V Krásném Lese se nacházel poštovní úřad a římsko-katolický farní úřad (údové německé evangelické církve náleželi k farnímu úřadu v Ústí n. L. a izraelité k farnímu úřadu taktéž v Ústí n. L.). Únorové sčítání lidu, 32 osob uvedlo český jazyk jako svou mateřštinu. V roce 1921 v obci bydlelo 572 mužů a 629 žen. 
Pod zdravotní obvod Krásný Les patřil i Nakléřov, Větrov s Adolfovem. Telegrafní úřad a četnická stanice však byly v Petrovicích a nejbližší železniční stanice se nacházela v Telnici.

1921

Tyrolský Alm ve Schönwaldu (360) Pan Karl Wiethe nám poslal tento příběh. Mělo by být řečeno toto: Majitel Bruno Ritschel, také známý v Schönwaldu jako Bruno-Silvestr, provozoval malou farmu. Na obrázku by měl být zobrazen veškerý jeho dobytek. Jeho dům č. 187 se nacházel nad školou, vpravo za válečným památníkem a také v blízkosti pošty. Rodiče poslali svého syna Bruna do Tyrolska na nějakou dobu do centra duševního zdraví, což je pravděpodobně důvod, proč preferoval alpské pastviny. V "Mordgrundu" vlastnil lesní majetek vedle školní knihy, o kterou se staral a staral se o něj. Bruno Ritschel se rád nazýval lesním zahradníkem. Nádherná poloha jeho lesa na svahu údolí, tyrolský model a určitě trochu obchodní prozíravost, to vše mu pravděpodobně poskytlo myšlenku na vybudování jeho horské chaty. Skutečnost, že také počítal pro své návštěvníky s putováním i po Sasku, dokládá nápis na jeho pohlednici, na které nepoužíval poštovní jméno Schönwald bei Telnitz (Krásný Les u Telnice), ale také to, co považoval za atraktivnější „Schönwald bei Gottleuba“ (Krásný Les u Gottleuby). Návštěvníci si u něho mohli koupit sendvič, dostali sklenici mléka nebo malinovou šťávu z jeho vlastní produkce. Bruno se nenechal dlouho prosit, rád zahrál něco pro své hosty na citeru. Informace a o tomto poněkud zvláštním člověku by byla neúplná, kdyby někdo nezmínil jeho občasné myšlenky nebo vize. Přicházely k němu sdělení shora a boží inspirace. Tak se jednou touto cestou dozvěděl, že se blíží konec světa, a to do osmi let, pokud zde nebude postavena kaple zasvěcená Panně Marii. Pod kostelem u domu č. 189 nechal proto postavit přístřešek kolem sochy Matky Boží a na boční zdi přivedl tuto temnou předpověď svých hříšných spolubojovníků. Nikdo neudělal štítek nečitelným ani nebyl štítek odstraněn. Kaple Panny Marie určitě byla postavena správně, svět zůstává (po více než 20 letech) stále naživu.

V zadní části podstavce sochy je čitelný letopočet 1868, na pravé přední části kaple najdeme letopočet 1921.

1923
Obecní volby. Opět starostou zvolen Gustav Ritschel, č. 59.

1926
V roce 1926 proběhla na statku pozemková reforma, avšak velká část majetku, i s cihelnou a zámkem, byla Otokarovi vrácena.

1927
V noci z 8. na 9. července 1927 se ves stala obětí přírodní katastrofy. Během desetihodinové bouře spadlo 209 mm srážek. Rozvodněné potoky a sesuvy půdy zcela zničily silnici a 32 domů. Živel ale bral jen to, co mu přímo stálo v cestě. Budovy postavené na správném místě nebo vybavené podezdívkou mu odolaly. Dle záznamů zahynuli 4 lidé, 1 kráva a 24 koz. Škoda byla tehdy vyčíslena na 10 milionů korun. Pomocný výbor pro Krásný Les vydal sérii fotografických pohlednic. Výtěžek z jejich prodeje byl určen pro obyvatele poškozené povodní. Následky přírodní katastrofy pomáhali odstraňovat ženisté československé armády. Bouře napáchala značné škody ještě v nedaleké Telnici, Libouchci a v Povrlech. Povodeň a následný úklid obce byly velmi dobře zdokumentovány.

Podle záznamů v kronice Libouchce se v oblasti Aussiger stalo v roce 1927 následující:

Po několika krásných dnech před 8. červencem se objevil lehký mrak. V poledne se snesla silná bouřka s přívalovým deštěm. Silný déšť trval celé odpoledne ve stejné intenzitě. Kolem 9 hodin odpoledne už místní proud přinesl značné množství vody, ale dosud se nepředpokládalo žádné nebezpečí. V půl desáté večer vypukla silná bouřka a dešťové masy, které padly, způsobily katastrofu, kterou nelze jen těžko popsat.   
 

Povodňové škody: 

Katastrofa postihla oblasti kolem Ústí nad Labem (Aussigu), Chabařovice (Karbitzu), Teplice (Teplicze) a Děčín (Tetschenu); okresy Chabařovice (Karbitz) a Děčín (Tetschen( byly zasaženy nejvíce. V okrese Ústí nad Labem (Aussiger) se jednalo o vesnice Čermná (Leukersdorf), Malé Chvojno (Klein-Tschochau), Mírkov (Mörkau), Božtěšice (Postitz), Pockau a  Trmice (Türmitz). To byla škoda ve výši 304 700, - Kč. 

V okrese Teplice (Teplitz) zasáhly obce Krupka (Graupen), Obergraupen, Fojtovice (Voitsdorf) a Mohelnice (Müglitz) ztrátou 526 600, - Kč. V oblasti správy okresu Chabařovice (Karbitz) byly největší škody zjištěny ve výši 5.828.500, - Kč. Týkalo se to Varvažov (Arbesau), Ebersdorf, Hohenstein, Mariaschein, Chabařovice (Karbitz), Lochočice (Lochtschitz), Saara, Marschen, Petrovice (Peterswald), Přestanov (Priesten), Schanda, Senseln, Soběchleby (Sobochleben), Stradov (Straden), Linienwald a nejtěžší ze všech těchto míst Krásný Les (Schönwald) a Telnice (Tellnitz). Škody způsobené v okrese Děčín (Tetschner) byly kolem 3.174.800, - Kč. Zasažené byly také lokality Podmokly (Bodenbach), Bohmen, Bynov (Bünauburg), Jílové (Eulau), Modrá (Riegersdorf), Libouchec (Königswald), Dobkovice (Topkowitz), Prosseln u. Kartitz
V Sasku, v údolí Gottleuba, které sahá od Schönwaldu přes Gottleuba, Berggießhübel do Pirny, byla devastace taková, že nebylo možné odhadnout škody vůbec. Celý okres byl povodněmi odplaven. Obyvatelé byli v noci katastrofou ve svém spánku překvapeni. Při povodních zahynulo přes 60 lidí. Podobně stovky skotu, koně a dobytek.
Hladina vody byla údajně 9 až 10 m nad normálem. Ve Schönwaldu zemřeli 4 lidé.
Hlavní devastací v Königswaldu byl vliv tzv. Weissbachu v místním potoku, který začal Walterovým Gasthausem č. 93. Železniční most byl kompletně zaplaven a budovy p. Klepsche č. 89 a p. Vogela č. 87 v údolí byly vážně zasaženy. Kromě dvou zničila voda všechny mosty a lávky, včetně opěrných zdí.
Před sochy sv. Jana Nepomuckého stálo auto těžce naložené kulatinami, které povodně přenesly do budovy záložny Sparkasse. (dům č. 176).
Elektrické vedení bylo přerušeno bleskem a nad celou krajinou byla absolutní tma.
V Libouchci (Königswald) došlo celkem k poškození za 846 600, - Kč. Obecní rada byla nucena aplikovat § 39 poté, aby mohli být přivedeni všichni muži s bydlištěm zde v místě a ve věku 18 až 60 let, aby pomohli s několika výjimkami. Tímto způsobem byla opravena velká část dopravních cest.
Ve všech lokalitách byly zřízeny pomocné výbory, aby získaly prostředky. Tak se shromáždilo 500 000 Kč. V Libouchci (Königswald) schválila obecní spořitelna dar ve výši 20.000, - Kč. Stát poskytoval velmi malou pomoc. Obci se podařilo získat půjčku ve výši 150 000 Kč na opravy toho nejnutnějšího. Trvalo by mnoho let, než bylo poškození poněkud zvládnuto a napraveno.

200223_2.jpg

191217_1.jpg

191217_2.jpg

191217_3.jpg

191217_4.jpg

191217_5.jpg

1930

Sčítání z roku 1930 uvádí, že se v Krásném Lese nacházela dvě nouzová obydlí s jedenácti obyvateli. 

1931
Otokar z Westphalenu si v roce 1931 nechal pouze část pozemků a lesů, které patřily ke Krásnému Lesu, a hospodářství se zámkem prodal městu Ústí n. L. Město „spravovalo zbytkový statek až do konce čtyřicátých let“.

1932
Po povodni bylo nutné poničené silnice i mosty opravit. Na fotografii z 3. října jsou zachyceni dělníci při stavbě mostu přes Rybný potok. Na zadní straně fotografie je text: "In Erinnerung an den Brücken-Bau am 3 October 1932", tj. na paměť stavby mostu.

191217_8.jpg 

1938
Dne 1. prosince 1938 dohled nad obcí Krásný Les převzala četnická stanice pod vedením velitele Loichingera.  

1939
V březnu 1939 starostové a policejní úřady obdrželi nařízení, aby podali hlášení o „konfiskaci majetku nepřátel lidu a státu včetně Židů, a to jak o té, která již proběhla, tak o konfiskaci budoucí. Hlášení mělo obsahovat krátké zdůvodnění konfiskace s tím, že ‚není přitom potřeba uplatňovat zvlášť přísnou míru, obzvláště ne u Židů!‘“. Z Krásného Lesa byla zaslaná odpověď s tím, že žádné konfiskace nepřátelského, a tedy ani židovského majetku, nebyly provedeny. Z toho Fedorovič usuzuje, že v Krásném Lese nebyli až do zřízení sběrného tábora Židé. 
Dne 14. dubna 1939 vyšel zákon o Sudetské župě (Sudetengaugesetz), kterým byla zavedena pevná organizace politické správy (7 městských a 88 venkovských okresů). Krásný Les patřil pod venkovský okres jako 68. obec.
V roce 1939 v Krásném Lese bydlelo 515 mužů a 546 žen.

1941
Do 15. ledna 1941 v obci existoval starobinec, o který se staraly sestry z mateřského řádu od sv. Kříže v Chebu. Uzavřen byl na základě rozhodnutí STIKO (Stillhaltekommissar für Organisationen in Reichenberg). 
V zámku byli v letech 1940–1941 vězněni francouzští váleční zajatci. Na podzim v roce 1941 byli však vystřídáni Židy, kteří byli násilně vystěhováni z Ústí n. L.

1941-1944
V Krásném Lese v období 1941–1944 existoval sběrný tábor pro židovské obyvatele, ze kterého byli deportováni do Terezína. V monografii R. W. Wlascheka je použit termín Sammellager – sběrný tábor (tento pojem používali také vězni, kteří holocaust přežili), avšak v úředních dokumentech se můžeme setkat s označením Jüdisches Altersheim – židovský starobinec, který „sloužil jako shromaždiště pro staré Židy, kteří měli být deportováni do terezínského ghetta“. Avšak Židé v táboře v Krásném Lese strávili i více než jeden rok. Vězni pracovali na základní údržbě zámku a přilehlého hospodářství. Podle vzpomínek pamětníků však měli relativně slušný režim, včetně volného pohybu po vsi. Sběrný tábor v Krásném Lese dle deportačních listin věznil nejméně 79 židovských osob (19 mužů a 60 žen). Fedorovič navíc objevil další 24 osoby, které v listinách nebyly uvedeny. Z tábora byli do Terezína odvezeni židovští občané transporty s označením XIX/1 a XIX/5-7. Koncem války žili v zámku v Krásném Lese etničtí Němci z východních oblastí – z Jugoslávie.

12. 11. 1944

Letecká havárie u Krásného Lesa 12.11.1944. Letoun byl přelétáván ze saského Wittenberge do rakouského Welsu. Během přeletu Krušných hor se pilot dostal do nepříznivých povětrnostních podmínek, kdy se začaly tvořit pásy přízemní mlhy. Letoun dle svědků ve 14:50 přiletěl ze směru od Větrova nízko nad zemí. V blízkosti rozcestí na Telnici jižně od Krásného Lesa stroj zachytil o stoupající terén. Letoun se několikrát převrátil, narazil do stromů lemujících silnici na Nakléřov. Nárazem byl jeden strom přeražen, od trupu se odtrhl motor, který přeletěl silnici a skončil na poli o dalších sto metrů dál. Obfw. Willi Baumbach na místě zahynul. (Zdroj: Martin Veselý, Hvězdy nad Krušnohořím)

230607_1.jpg
230607_2.jpg
230607_3.jpg

1945

Odsun německých obyvatel z obce probíhal od 7. května 1945 do konce roku 1946. V květnu 1945 se jednalo o odsun, který je označován jako „divoký“. Němci museli odejít z republiky Československé do dvou hodin a nemohli si vzít s sebou žádná zavazadla. Později si mohli odnést 20 až 30 kilogramů svých osobních věcí.
V dokumentu Politicko-organizátorská činnost MNV Krásný Les z roku 1973, který vydal Organizační odbor ONV Ústí n. L., je uvedeno že „v roce 1945 byl uskutečněn odchod obyvatel německé národnosti“.

Seznam popravených (zastřelením) dne 19. května 1945 v Krásném Lese (jméno a příjmení, datum a místo narození, bydliště, povolání):

  • Johann Fiedler (nar. 16. 09. 1897, bydliště Krásný Les čp. 3, povolání nádvorník)
  • Wenzl Ritschel (nar.  23. 11. 1902 Krásný Les, bydliště Krásný Les čp. 171, povolání sedlák)
  • Emil Kühnel (nar.  23. 02. 1902 Krásný Les, bydliště Krásný Les čp. 238, povolání sedlák)
  • Wenzl Pietsch (nar.  24. 09. 1884 Trmice, bydliště Krásný Les čp. 581, povolání lesník)
  • Rudolf Löbel (nar.  17. 08. 1899 Krásný Les, bydliště Krásný Les čp. 66, povolání sedlák)
  • Wenzl Klöpsch (nar.  15. 10. 1860 Krásný Les, bydliště Krásný Les čp. 73, povolání sedlák)
  • Terezie Huber, roz. Kokoschka (nar.  28. 02. 1886 Krásný Les, bydliště Krásný Les čp. 272, povolání žena v domácnosti)

​Dne 7. června 1945 byl v Krásném Lese ustanoven Místní národní výbor, ale vzhledem k tomu, že v obci nebylo dostatečné množství českého obyvatelstva, byl MNV přeměněn na místní správní komisi. Složení členů MSK zůstalo stejné jako u MNV, jen se změnilo ustanovení referátů.

V roce 1945 ve zprávě týkající se orientačních a směrových tabulí, kterou zaslala Okresní správní komise v Ústí n. L. MNV Krásný Les, bylo napsáno, že „bylo zjištěno, že orientační tabule v obcích a směrové ukazovací tabule postavené při silnicích byly buď odstraněny, nebo tak poškozeny, že dnes neslouží svému účelu, čímž trpí bezpečnost provozu na silnicích, nebo že jsou německé“. Nařízením bylo stanoveno, že je nutné je opravit zejména po stránce jazykové. Německý název obce a okresu měl být nahrazen správným názvem českým. 
V roce 1945 byla v Krásném Lese ustanovena protifašistická komise a byl vytvořen seznam antifašistů mezi obyvateli obce. Do Krásného Lesa se přistěhovali někteří obyvatelé z okolních obcí či Ústí n. L., kteří při žádosti o změnu trvalého bydliště před komisí museli uvést, že jsou členy protifašistické organizace. K 5. říjnu 1945 MNV Krásný Les vytvořil Seznam v obci bydlících Čechů. V seznamu je uvedeno 72 jmen. Dle zápisu MNV Krásný Les z roku 1946 v Krásném Lese zůstali obyvatelé německé národnosti, kteří byli vyňati z odsunu pro potřeby práce v horském pastvinářském družstvu, dále arciděkan a obyvatelé smíšených manželství.
V roce 1945 Místní národní výbor Krásný Les podal návrh na přejmenování obce Schönwald na Soběslavice. MNV uvedlo, „aby byly odstraněny německé názvy obcí, navrhujeme nahoře uvedenou změnu a svůj návrh opodstatňujeme s tím, že ve zdejším prostoru byla kolem roku 900–920 svedena bitva, ve které král Soběslav poprvé porazil v průsmyku Nakléřovském Němce“. 
Do roku 1945 v obci neexistovala česká škola. 
Po 2. světové válce spolu s odsunem obyvatel skončily v Krásném Lese také tradiční oslavy, zvyky. Zanikly spolky a sdružení, jež jsou připomínány jen na řadou historických fotografiích.
Karl Klöpsch vykonával před odsunem funkci učitele v Schönwaldu. Po roce 1946 se věnoval shromažďováním informací o obci Schönwald a psal také kroniku. Měl zájem na tom, aby se žádné dokumenty neztratily. Před svou smrtí věnoval všechny dokumenty Walteru Zechelovi.

1947
Dne 25. 7. 1947 ONV Ústí n. L. obdrželo zprávu z ministerstva vnitra ohledně změny jména obce Schönwald na Nový Les. V letech 1947–1948 začali obec osídlovat postupně občané z vnitrozemí i emigranti z Rumunska. 

1948
V roce 1948 „bylo ustaveno horské pastvinářské družstvo, které v letech 1950/51 přešlo do správy státních statků“. Od roku 1952, „kdy bylo přikročeno k plánovitému řízení zemědělské výroby, byla každým rokem zvyšována orná půda“. V roce 1953 se v Krásném Lese například pěstovalo žito, ječmen, oves, brambory a len.
O půl roku později došlo k poslední změně jména na základě vyhlášky ministerstva vnitra ze dne 16. 1. 1948, kdy byla obec přejmenována na Krásný Les.

1950
V roce 1950 byly ke Krásnému Lesu připojeny jako osady dvě původně samostatné obce – Nakléřov (Nollendorf) a Větrov (Streckenwald). Součástí Větrova byla původně osada Adolfov (Adolfsgrün).  

1953
V roce 1953 byl podán návrh na sloučení MNV Krásný Les a MNV Petrovice. MNV Krásný Les však tomuto návrhu oponoval z důvodu, že „je nemyslitelné, abychom docházeli na MNV Petrovice vyřizovat naše věci, když jsme po celý den zaměstnáni na hospodářství ČSSS n. p. Nevěříme tomu, že by k nám docházel referent z Petrovic, když za minulý rok byl u nás tajemník jen dvakrát. Soudruh pisatel přípisu asi nezná Krásný Les a neví nic o horském počasí u nás, když po dobu zimní musíme každý den prohazovat cesty, abychom se dostali z domu. Natož potom chodit do Petrovic. Agendu MNV Krásný Les vyřizují lidé, reemigranti z Rumunska, kteří se učí.“

1951-1966
Začátkem 50. let v okolí Krásného Lesa vzniklo vojenské cvičiště. V období 1951–1966 dohlížely na hranice Československa a východního Německa jednotky Pohraniční stráže. 

1955
V roce 1955 v Krásném Lese bylo zřízeno zakázané pohraniční pásmo, ve kterém nesměl nikdo bydlet, a nebyl tam povolen vstup veřejnosti. 

1955-1957
V letech 1955–1957 probíhalo v Krásném Lese vystěhování obyvatel a demolice domů (akce s názvem – demolice „Z“ pásmo). „Demolice se měly týkat všech objektů stojících ve vnější části zakázaného pásma – tj. mezi státní hranicí a drátěným zátarasem. Ve vnitřní části zakázaného pásma byly bourány pouze zchátralé budovy“.  Při akci D (demolici objektů) byla společně se severozápadní částí Krásného Lesa zbořena také budova rakouské celnice. Pohraničníci objekty zbořili, aby „zabránili úkrytům narušitelů hranic‘“. V zakázaném pásmu se nacházely také státní pozemky, a pro přístup na ně bylo nutné získat povolení. Místní obyvatelé, kterých se vystěhování týkalo, byli přestěhováni do jiných objektů mimo toto pásmo. Domy byly převedeny do správy ministerstva vnitra. Nezbourané prázdné domy pak užíval ke svým účelům útvar pohraniční stráže. 

1956
V roce 1956 v rámci demoliční akce ministerstvo vnitra připravilo změnu, kdy demolice byly omezeny jen na zchátralé objekty a budovy, které by se po menších úpravách mohly využít, tudíž je nebylo nutné zbourat. V témže roce byly v Krásném Lese zcela nebo částečně zbourány 4 čtyři domy a 2 dvě stodoly. Některé domy, mlýny či stodoly určené k demolici byly žadatelům z okolních obcí rozprodávány jako stavební materiál na rekreační chaty a rodinné domky. Po odsunu německých obyvatel a demolici mnoha opuštěných domů značná část obce zanikla. 
„Opuštěné obce na hranici podle něj (Ministerstvo zahraničních věcí NDR, pozn. aut.) mezi obyvatelstvem NDR nebudily dobrý dojem, což vedlo i k nežádoucím diskuzím mezi občany. Komunální úřady na německé straně se dokonce setkávaly s písemnými žádostmi, aby byly prázdné obce na české straně využity k obývání. Zvyšující se příhraniční cestovní ruch trapný dojem ještě zvyšoval.“

1960
V roce 1960 do Krásného Lesa dvakrát týdně přijížděla pojízdná prodejna s masem. Fungovala zde místní knihovna, sídlo měla ve Filipovi, otevřena byla jednou týdně. Ve Filipovi se také jednou týdně (obvykle v neděli) v hlavním sále promítalo. Filmy to byly pro děti i dospělé. Do školy v Krásném Lese dojížděl pediatr, který měl v přízemí svou ordinaci. Byla to obrovská úleva pro maminky s novorozeňaty. Obchod Jednota fungoval v domě, kde mají dnes chalupu Martinovi. Potom se vystavěl větší objekt (dnes soukr. osoby - Horák), kde byl obchod s obsluhou a hospoda. 

1961
V roce 1961 patřil Krásný Les pod matriční obvod v obci Petrovice. V roce 1961 byla v Krásném Lese základní devítiletá škola pro 1. – 5. ročník a 6. – 9. ročník zajišťovala škola v Chabařovicích. 

1961
Na konci 60. let ONV Ústí n. L. napsalo, že „podle demografických údajů i podle plánů výstavby bytů v oblasti Tisá, Petrovice, Krásný Les lze předpokládat, že v nich nedojde v období do roku 1980 k žádným větším změnám. Výstavba v rozsahu, který nenahradí ani stárnutí dosavadního bytového fondu, způsobí, že patrně dojde spíše k poklesu počtu obyvatel. Proto se návrhy z oblasti školství a kultury omezují jen na udržování, vylepšování stávající situace bez nároků na novou výstavbu.“

1962-1989
V letech 1962–1989 v Krásném Lese existovalo místní sdružení „Český roh“ Českého svazu mysliveckého, které pořádalo taneční zábavy. Problémem kulturního života v obci vždy bylo, že se nacházel v horské oblasti, a tudíž návštěva vzdálenějšího kulturního zařízení byla časově i finančně náročná. 

1966
Místní knihovna byla od roku 1966 do začátku 70. let uzavřena, obyvatelé Krásného Lesa si mohli půjčovat knihy v knihovně v sousední obci Petrovice. ONV Ústí n. L. napsal, že „příčina této stagnace je v kádrových podmínkách, protože materiální podmínky jsou pro kulturně výchovnou práci příznivé“. Z těchto důvodů byla obec Krásný Les zařazena do kategorie tzv. „sféry pojízdného zařízení Kulturní správy ONV“, které „zabezpečovalo i pravidelné promítání filmů“.  V obci nebyla žádná společenská organizace.

1967
V obci nebyla „vůbec rozvíjena kulturně výchovná práce, proto byla koncem r. 1967 zrušena Osvětová beseda“. V Krásném Lese byl pouze jeden sál o velikosti 10 x 20 m, jehož kapacita byla 200 míst, s podiem. K dispozici bylo gramoradio a 2 promítačky na 16 mm film. 

200304_1.jpg
(Fotografie z roku 1967)

V 60. letech nebyla ani vedena kronika. „Často právě nedostatečná kulturní nabídka nebo chybějící školská a vzdělávací zařízení přispívaly k tomu, že lidé pohraničí zase opouštěli“.

1968
V roce 1968 se v zápisu o převzetí základní devítileté školy lze dočíst, že budova byla ve špatném stavu a bylo nutné provést několik stavebních zásahů. 

1969
V roce 1969 převážná část obyvatel pracovala v zemědělské výrobě, kterou zajišťoval Státní statek Petrovice. Pěstovaly se zejména obiloviny a krmiva. V Krásném Lese se nacházel závod patřící pod tento statek. Závod byl zaměřen na hospodaření na hlubší a těžší půdě a do Krásného Lesa byla koncentrována živočišná výroba. V témže roce proběhl rozbor stavu a směrů vývoje v horské a podhorské části okresu Ústí n. L. Státní statek v té době také stavěl rodinné domy, které „odpovídaly tehdejšímu modernímu bydlení a místním horským podmínkám, aby zde byla možnost získat a stabilizovat pracovní síly“. 

1964-1968
Problémem však byla klesající tendence porodnosti v celém okrese Ústí n. L. ve sledovaném období mezi 1964–1968. V Krásném Lese fungovala prodejna se smíšeným zbožím a pohostinství, avšak bez ubytovacích kapacit. Obec byla na základě usnesení vlády ČSR č. 122/69 zařazena do pohraniční oblasti Krušnohoří. Dle ONV Ústí n. L. se jednalo o „obec trvalého významu s perspektivním hospodářským významem se zemědělskou funkcí“. Cílem bylo „zlepšovat veškeré základní služby pro stabilizaci obyvatel“. 

1969
V roce 1969 byla provedena likvidace místního hřbitova (kromě centrálního kříže). Jako důvod byl uveden veřejný zájem. Dle ONV území Krásného Lesa patřilo do ochranného pásma pitné vody, stav hřbitova byl žalostný. Většina hrobů měla prošlou nájemní lhůtu. Dle zápisu ONV došlo pouze k exhumaci malého množství ostatků, hřbitov byl srovnán se zemí a suť byla odvezena na skládku. Je ovšem jasné, že MNV Krásný Les měl záměr zlikvidovat vše, co by mohlo připomínat původní německé obyvatele. (Fotografie dokládají stav hřbitova v roce 1970.)

200304_2.jpg

200304_3.jpg

1973
Ze zápisů MNV Krásný Les vyplývá, že začátkem 70. let se v rámci akce „Z“ vedení a obyvatelé obce snažili zvelebovat Krásný Les. Byl vytvořen okrasný park, sportovní hřiště a zprovozněn místní rozhlas. V roce 1973 byl jmenován místní kronikář. V tomtéž roce v obci fungovala ZDŠ, lidová knihovna, klubovna pro mládež, smíšená prodejna a hostinec (kulturní dům). MNV uvedlo, že v Krásném Lese nastal „zásadní obrat ke zlepšení efektivnosti zemědělské výroby po definitivním ustavení státních statků v okrese, tím došlo k „udržení života a postupného rozvoje obce Krásný Les“. Podle názoru Odboru kultury rady ONV, MNV Krásný Les vytvářelo „dobrou práci pro postupné obnovování kulturně výchovné činnosti“.

1974
V roce 1974 se stavěla přehrada Gottleuba a v této souvislosti byla zbořena saská hraniční obec Kleinliebenau společně se středověkým hamrem. Ačkoliv obec Krásný Les dříve patřila k největším a nejlidnatější obcím v celých Krušných horách, vzhledem k tomu, že po 2. světové válce její značná část zanikla a nových obyvatel bylo v Krásném Lese velmi malé množství. V roce 1974 MNV usoudilo, že by se oprava školy nevyplatila a vzhledem k tomu, že do školy bylo přihlášeno málo dětí. Bylo rozhodnuto o jejím zrušení, pro žáky bylo zřízeno autobusové spojení do Petrovic.

1980
V roce 1980 byl Krásný Les sloučen s obcí Petrovice a zároveň byla zrušena část obce Adolfov v obci Krásný Les. Od tohoto roku Krásný Les se svými místními částmi – Nakléřov, Panenská a Větrov – administrativně patřil pod Petrovice a MNV Krásný Les byl zrušen. V Krásném Lese v 80. letech nicméně fungoval občanský a osadní výbor chatařů a osvětová beseda.

1986
Ve zprávě archivu města Ústí nad Labem z roku 1986 je uvedeno, že občané „nemají možnost dostatečného kulturního vyžití a jsou odkázáni pouze na televizní programy, bylo by nutné provést výstavbu televizního převaděče“.
Obec Petrovice a různé místní spolky a soubory zajišťovaly řadu kulturních a sportovních aktivit – plesy, koncerty, dětské maškarní bály, filmová a divadelní představení, akce v rámci dožínek, stavění májky, kulturní program pro seniory a mnoho dalších. Obec Petrovice se zabývala také péčí o zeleň, např. v roce 1987 MNV Petrovice zapsalo, že bylo vysázeno 684 stromů a 39 okrasných keřů. Z archivních dokumentů není zřejmé, zda se nějaké z těchto akcí pořádaly na k. ú. Krásný Les. Jisté však je, že se na konci 80. let v Krásném Lese nacházela knihovna.  

1988
Do roku 1988 existovala v Krásném Lese také mateřská škola, v témže roce však byl objekt zrekonstruován na kinokavárnu. Dále se ve vsi nacházela smíšená prodejna, restaurace, knihovna a kulturní sál. 

1989
Po roce 1989 však došlo k zániku mnoha spolků i osadního výboru. Ten nově vznikl dne 28. 11. 2018.

1990
V roce 1990 v obci Petrovice zanikl MNV. Ačkoliv se začátkem 90. let v České republice řada obcí osamostatnila, obyvatelé Krásného Lesa měli jiné priority, především zajistit si příjem, protože práce v místě nebyla a dojíždět za prací do města nebylo jednoduché. V Krásném Lese nebyl nikdo, kdo by se ujal správy obce.

1992
Od roku 1992 patří obec Petrovice do Dobrovolného svazku Euroregion Elbe/Labe. 

1998
Od roku 1998 je starostou Petrovic Zdeněk Kutina, podle Ústeckého deníku se jedná o nejdéle sloužícího starostu v Ústeckém kraji.

2001
Od roku 2001 je obec Petrovice součástí mikroregionu Labské skály. Cílem mikroregionu je řešit problémy, které přesahují rámec jednotlivých obcí. Jde především projekty v oblasti cestovního ruchu, hospodářství, kultury a sportu.

2005
Vzhledem k tomu, že v roce 2004 Česká republika vstoupila do Evropské unie, otevřely se obci další možnosti spolupráce. V roce 2005 uzavřely obce mikroregionu Labské skály partnerství se Správním společenstvím Königstein. Cílem spolupráce je přispívat ke zlepšení česko-německých vztahů a realizovat projekty zejména v oblasti cestovního ruchu, kultury a sportu. 

2006
V roce 2006 byla dokončena výstavba posledního úseku dálnice D8 před státní hranicí s Německem, jehož zhruba 5,5kilometrová km část prochází k. ú. Krásného Lesa. Spolu s dálnicí byl zprovozněn i hraniční přechod Krásný Les – Breitenau (D8 otevřena, 2016). Dálnice výrazně změnila možnosti i limity Krásného Lesa. 

2008
V roce 2008 měla v obci Petrovice proběhnout výstavba větrných elektráren. Několik z nich mělo být postaveno také v katastru Krásný Les. Proti jejich výstavbě se postavil spolek Za Krásný Les s podporou několika obyvatel obce. 

2013
Od roku 2013 probíhá v nedalekém Adolfově pravidelně o letních prázdninách týdenní česko-německý workcamp s názvem HeuHoj. Cílem akce je ochrana přírody a česko-německá spolupráce. Náplní programu je sekání plochy v rámci PR Černá louka. Každý rok se účastní přibližně 10 Čechů a 10 Němců, kteří přijíždějí z různých koutů Německa a České republiky. Součástí kempu je také doprovodný kulturní program, který zahrnuje akce zaměřené na poznávání historie pohraničí, potkávání se s pamětníky odsunutými z Cínovce, výlety a diskuse s nimi a přednášky spolku Antikomplex, jehož cílem je česká reflexe německých dějin v Česku. Akce je ukončena sousedskou slavností, na které se setkávají obyvatelé příhraničních obcí.
V Krásném Lese pravidelně probíhá hudební festival Oko se zaměřením především na Drum and Bass a Psytrance.

2014
V roce 2014 obec Petrovice připravila změnu č. 9 územního plánu, která měla umožnit výstavbu 24 velkých větrných elektráren na území obce. 
V témže roce někteří obyvatelé Krásného Lesa a Petrovic protestovali proti plánované výstavbě Truck centra u dálnice. Vzhledem k tomu, že Truck centrum mělo být postaveno v místech, kde se nachází mnoho chráněných bylin, někteří obyvatelé Petrovic a Krásného Lesa založili Spolek přátel Slatiny.
V současnosti v Krásném Lese není kanalizace ani plyn. Vodovod je částečně jen pro přibližně polovinu vesnice. Ostatní obyvatelé jsou závislí na vlastních studnách na pozemcích nebo na jiných zdrojích pitné vody.

2016-2026
Obec Petrovice, pod kterou Krásný Les v Krušných horách administrativně patří, vydala ve spolupráci s Místní akční skupinou Labské skály v listopadu 2016 Strategický plán rozvoje obce Petrovice na období 2016–2026, ve kterém definovala mezi strategickými cíli také posílení cestovního ruchu na území obce a rekonstrukce a renovace kulturních památek na území obce a vytváření podmínek pro kulturní a společenské aktivity. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář