Jdi na obsah Jdi na menu
 


TURISTICKÉ CÍLE V KRÁSNÉM LESE

11. 12. 2019

191212_4.jpg

1. KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE 

(Kulturní památka, katalogové číslo: 1000154920)

171225_1.jpgFarní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krásném Lese je pozdně barokní jednolodní stavba z konce 18. století. Jde o kulturní památku postavenou v letech 1790 - 1795 stavitelem Michlem Rehnem na místě staršího hřbitovního kostela. Tento původní renesanční hřbitovní kostel z roku 1623 byl v roce 1639 vypálen a značně poškozen Švédy. I přes opravy provedené r.  1656 ale kostel zejména vlivem vlhka velice rychle chátral.  Kostel má polokruhově ukončený presbytář, hranolovou průčelní věž a zaoblené nároží. Ve věži se nachází historicky velmi cenný zvon bez srdce z r. 1667 od Mikuláše Löwa. Během 2. pol. 20. století kostel zchátral, avšak na počátku 21. století prošel kompletní rekonstrukcí, ale pouze exteriéru. Od roku 2012 se v kostele nekonají žádné náboženské obřady. Mimo rozebraného torza hlavního oltáře Nanebevzetí Panny Marie a bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého se v lodi kostela (na pravé straně) do dnešních dnů dochovala pouze rokoková kazatelna z konce 18. století. Varhany (oceněné na Zemské výstavě) zhotovené pražským varhanářem H. Schiffnerem roku 1892 (opravovány v letech 1897, 1899 a zejména v roce 1928) byly v 80. letech 20. století prodány a převezeny někam na Moravu. Mezi dnes již neexistující zajímavosti bezesporu patří skutečnost, že se v kostele měla nalézat pamětní deska císařského rady Josefa Rudolfa hraběte z Schönfeldu (zakladatele krásnolesenského špitálu v roce 1909 přestavěného na útulek), za níž bylo uschováno v zaletované plechové kapsli jeho srdce. 

 

2. SOCHA SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO  

(Kulturní památka, katalogové číslo: 1000155702)

Podle odborníků je socha sv. Jana Nepomuckého nejkrásnější barokní sochou  ústeckého okresu. Dle Národního památkového úřadu socha doplňuje sakrální zázemí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Spolu s kostelem je tak jednou z posledních hmotných připomínek kulturní a duchovní historie poničené pohraniční obce.
171225_6.jpgSocha byla zhotovena v roce 1720. Nachází se přibližně 50 metrů od kostela východním směrem v zatravněném trojúhelníku na křižovatce směrem na Adolfov. Památka je kvůli dvojnásobnému podstavci výrazně dominantní. Jde o plastiku světce v životní velikosti v tradičním ikonografickém pojetí. Sv. Jan Nepomucký stojí v mírném kontrapostu, s pravou nohu pokrčenou v koleni, oděn do kanovnického roucha. Je prostovlasý, biret drží ve svěšené pravé ruce. Jeho spodní klerika spadá až na zem, pod okrajem jsou vidět špičky bot. Svrchní mírně rozevlátá rocheta má okraj zdobený krajkou. Oděv doplňuje kožešinová pláštěnka, vousatá brada je podložena tabulkami. Světec drží nalevo v náruči kamenný krucifix a obrací k němu hlavu, akcentovanou obručí svatozáře. Krucifix zespodu přidržuje letící andílek.“

V zápisu z pamětní knihy farnosti z roku 1720, kdy byla socha vyrobena, je uvedeno, že socha byla umístěna na obecním pozemku naproti domu čp. 196 a obklopovaly ji čtyři lípy a plůtek.
Dle soupisu sakrálních objektů byla socha v letech 1842 renovována, o renovaci sochy vypovídaly kapitálky římských číslic chronogramu v latinském nápisu, který v češtině zní: „Miloval jsi Krista v každé době, nyní jsi v nejčistší blaženosti, shlédni na nás a pros za nás!“ Nápis se však nedochoval. V roce 1845 byla provedena obnova barevného nátěru památky. V roce 1967 sochu odborně restauroval akademický sochař Zdeněk Král z Prahy pod vedením M. Kodadové. V roce 1985 památkový ústav na základě místního šetření zjistil, že památka je opět ve špatném stavu. Dne 29. 5. 1987 odbor kultury Národního výboru města Ústí n. L. zjistil, že lípa vedle sochy je značně proschlá a padající větve by mohly sochu poškodit, proto doporučil dvě alternativy: buď sochu přemístit na jiné místo v rámci k. ú. Krásný Les, nebo pokácet strom po částech. Ve zprávě je uvedeno, že „vzhledem k závažnosti ohrožení objektu zapsaného ve státním seznamu nemovitých památek byl zásah proveden bez předchozího souhlasu odboru kultury a o pokácení stromu by byla (…) podána dodatečně zpráva.“ V roce 1999 sochu zrestaurovali akademičtí sochaři Michael Bílek z Petrovic a Jan Kubrický.  
Socha byla památkově chráněna již před přijetím zákona č. 20/1987, NPÚ uvádí od 17. 6. 1963, v ÚSKP je socha vedená pod číslem 43408/5-189.    

 
3. ZÁMEK 
(Kulturní památka, katalogové číslo: 1999994866)

V roce 1704 získal Krásný Les František Ignác Vratislav z Mitrovic sňatkem s hraběnkou Viktorií ze Schönwaldu. V období 1706–1813 k zámku patřil barokní špitál. V roce 1708 byl vystavěn barokní zámek jako patrová budova čtvercového půdorysu s užším bočním křídlem, již v roce 1745 byl však přestavěn spolu s budovou pivovaru za účasti litoměřického stavitele P. Versy. Hospodářské budovy dvora pocházejí z roku 1766. Mitrovicové panství vlastnili až do roku 1791, poté se ve vlastnictví zámku vystřídalo několik soukromých majitelů. Posledním z nich se stal Otokar z Westphalenu, který zámek v roce 1931 prodal městu Ústí n. L. V období 1941–1944 zámek sloužil jako sběrný tábor pro Židy. Zámek byl na tyto účely adaptován. Po 2. sv. válce byl zámek i se zbytkem hospodářských provozů zestátněn a připadl pod státní statek Petrovice, který jej vlastnil až do listopadu 1989. 

Ve dvoře proti zámku stál bývalý hospodářský a pivovarský objekt. Jednalo se o obdélníkovou patrovou stavbu s mansardovou střechou a s fasádami omítnutými hrubě zrněnou omítkou a členěny pásy hlazené omítky ve čtverce, v každém z nich se nacházelo jedno sdružené okno. V přízemí objektů byly klenby s lunetami, zámek měl strmou střechu, hladkou nečleněnou fasádu a obdélníková okna, na štítové stěně byly umístěny tři erbovní znaky a německý citát žalmu. V nadpraží bočního vstupu bychom našli alianční znak Františka Ignáce z Mitrovic a jeho manželky Viktorie v kartuši s německým textem o výstavbě zámku. Téměř všechny budovy byly postupně zbourány. Zůstala pouze věž pivovaru, fragmenty základů dvora a pivovarské sklepy, byl zrušen i rybník za pivovarem. 
191211_13.jpg
Zámek sloužil jako traktorová stanice, proto byla také změněna dispozice některých místností. Bylo zazděno několik dveří i oken a probourány dva vstupy, z nichž ten na severní straně značně poškodil statiku budovy. Vnitřní vybavení bylo postupně rozkradeno a zanikl také zámecký park. Ani rok 1989 nepřinesl zámku lepší osud, nastala ještě větší devastace opuštěného a dlouho zanedbávaného objektu. Do zámku začalo zatékat. Vytrhány byly dřevěné parkety i schodištní stupně a zmizelo všechno vybavení, dveře i okenní výplně. Ostatní dřevěné prvky, které zbyly, byly velmi napadeny dřevokaznou houbou. Na zámku se začaly projevovat statické poruchy a začaly se propadat stropní klenby. 
Do roku 2017 byl objekt bez náležité péče, a tudíž ve velmi žalostném stavu, – prázdný, pustý, vyrabovaný a zdevastovaný. Na jaře roku 2017 zakoupil zámek i se zbytky hospodářských budov a zámeckým parkem Jan Kilián, který bezodkladně začal s rekonstrukcí objektu. Jeho cílem je revitalizace celého zámeckého komplexu a zpřístupnění veřejnosti. Zámek byl v témže roce prohlášen za kulturní památku
 
 
4. VODNÍ MLÝN 
(Kulturní památka, katalogové číslo: 1000154625)

Usedlost čp. 207 se nachází vpravo na hlavní silnici mezi zámkem a kostelem, jedná se o původní hrázděnou stavbu, jež je velmi cennou ukázkou krušnohorského lidového domu. Jde o jediný dochovaný z původního počtu dvanácti mlýnů v obci. 191211_14.jpgNejstarší zmínka o existenci mlýna je z roku 1654 v první berní rule. V roce 1680 jej ve zdevastovaném stavu koupil Mathes Nitsche od Martina Ritschela. Po dva roky měl minimální příjem, mlýn v podstatě opravoval a musel přistavit stodolu a stáj. V roce 1718 jej prodal Johannovi Ritschemu, tehdy již byl mlýn funkční.
Poslední mlynář, za kterého se ve mlýně mlelo obilí, byl v roce 1947 Anton Samesch. Dle vyhlášky 239 ze dne 18. února 1947 § 1 byl v objektu, který byl tehdy pod národní správou, ukončen jeho provoz. 

Lidové stavení bylo památkově chráněno ještě před přijetím zákona č. 20/1987, v ÚSKP je zapsán pod číslem 42443/5-188. Odbor kultury Okresního národního výboru v Ústí n. L. uvedl, že fasáda i krytina objektu a truhlářské a klempířské prvky (okna, dveře, resp. okapy a svody) byly udržované a krov byl v dobrém stavu. Pouze označení, že se jedná o kulturní památku, bylo staré a nečitelné. 

 

 

5. KŘÍŽ NA ŠPIČÁKU

V roce 1746 byl na vrcholu Špičák (723 m) postaven dřevěný kříž, jako symbol k uctění památky po zásahu přírodního živlu. Současně s tím byla založena tradice průvodu na den sv. Marka jako poděkování za úrodu a prosba o další dobrý rok. 

191211_11.jpg

V roce 1825 kříž při špatném počasí spadl. Obyvatelé Krásného Lesa se domluvili, že postaví nový, kamenný kříž. Se sbírkou pomohl soudce Anton Richter. Nový kříž byl postaven 14. září 1826.  Kříž nesl modlitbu: „O, wären wir in Leiden, wie Jesus sanft und still! O, litten wir mit Freuden, was Gott der Vater will!“ Na historických pohlednicích a fotografiích z roku 1910 byl ještě vidět kamenný kříž, na pozdější je již kříž železný. 
Odbor kultury rady krajského národního výboru v Ústí n. L. v 1956 uvedl, že na zděném soklu se nachází litinový kříž s nečitelným nápisem a chronogramem. Kříž byl narušen počasím a nešetrným zacházením. Údajně jej v minulosti pohraničníci, jež tu měli hlásku, strhli. V roce 2009 začali místní pátrat a našli trosky kamenného kříže ve svahu pod vrcholem. Sochař Michaelem Bílkem následně nalezené díly spojil dohromady a v roce 2014 se kříž vrátil na původní místo. U křížku se nachází i tradiční vrcholová knížka, kterou spravuje a pravidelně vyměňuje německý spolek z Oelsenu. 

 

 

6. KAPLE SVATÉHO PETRA A PAVLA

191211_10.jpg

Tato kaple se nachází nedaleko bývalého hraničního přechodu do Německa u cesty, která ve spodní části vsi kopíruje Rybný potok, severozápadním směrem od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dříve byla cesta po obou stranách obestavěná hrázděnými stavbami. Historické prameny se shodují, že obdélná kaple s polokruhovým závěrem a polygonální dřevěnou zvoničkou byla postavena v roce 1812. Renate von Babka uvádí, že na místě dnešní kaple nejdřív stála zvonička se zvonem, na kterém byl obraz Panny Marie. Zvoničku nechal postavit roku 1839 mlynářský mistr Rosenkranz na památku své dcery, která zemřela ve čtyřech letech po vážné nemoci. Od té doby se zvonilo také v dolní části vesnice. O rok později byla zvonička nahrazena kaplí sv. Petra a Pavla, na jejíž stavbu přispěli místní obyvatelé finančně nebo materiálem. Za 1. světové války byl zvon odcizen, avšak po válce místní založili sbírku a nechali vyrobit nový zvon. Renate von Babka uvádí, že kaple sv. Petra a Pavla musela být postavena až v roce 1840, jelikož dle záznamů z úmrtních listů, které našla v Archivu města Ústí n. L., Rosenkranzova dcera zemřela 6. 12. 1838. 
200216_1.jpgV trojúhelníkovém štítě nad vchodem je umístěná nika a okna jsou završena segmentovým obloukem. V roce 1956 Odbor kultury rady krajského národního výboru v Ústí n. L. napsal, že střecha byla krytá eternitem. Přestože kaple byla ve zchátralém stavu a odbor usoudil, že z hlediska památkové péče se jedná o bezcenný objekt, kaple nebyla zbourána. Z vnitřního vybavení se nedochovalo nic. V roce 2016 byla opravena střecha i s věžičkou a fasáda. Každého 15. dne v měsíci je v kapli zapalována svíčka - jako připomenutí dne, kdy byla kaple vysvěcena (15. 8. 1840).

 

 

 

7. NOVOGOTICKÁ KAPLE

Zřícenina novogotické kaple z roku 1912 se nachází u bývalého hraničního přechodu při cestě na vrch Špičák. Dne 24. srpna 1956 odbor kultury rady krajského národního výboru v Ústí n. L. vydal zprávu ohledně památek v tehdy zakázaném pohraničním pásmu. Dle odboru byl stav objektu velmi dobrý. 

191211_9.jpg

Jednoduchá kaple na pravoúhlém půdoryse s půlkruhovou zděnou apsidou a se zvonicí, čtvercového půdorysu, v sedlové střeše, byla krytá bobrovkami. Ve středu štítu nad dveřmi se nacházel znak (ruka horníka s kladivem u motivu skály).  Oltář kaple byl poničený. Odbor z hlediska památkové péče usoudil, že není důvod k ochraně kaple. Stará lípa, která se nad kaplí nacházela, byla chráněna orgány státní ochrany přírody. 

V pískovcovém ostění vchodu se také zachovala datace římskými číslicemi MCMXII. Kapli zcela chyběla střecha. Památný strom spadl již před rokem 2008, kapli ale nezasáhl. V současnosti je kaple ve velice zdevastovaném stavu. Osadní výbor Krásný Les dal podnět na obecní úřad, aby obec kapličku opravila. Restaurátor Šolc na místě prohlásil, že stav kapličky není zcela krizový. Aktuálně (27.1.2020) se zpracovává projektová dokumentace na rekonstrukci kaple.

 

 

 

8. VÝKLENKOVÁ KAPLE PANNY MARIE

191211_12.jpg

Kaple s tříbokým závěrem je valeně zaklenutá. V roce 2010 kapličku i sochu nechal opravit spolek SOVA za pomoci OÚ Petrovice. Novou sochu při obnově kaple vytvořil restaurátor Michael Bílek. Na kapli Panny Marie je vedle nápisu „Maria zur Linderung und Mutter der Barm herzigkeit“ uveden rok 1921. Podstavec, na kterém socha Panny Marie stojí, by mohl být staršího data. Na podstavci jsou německé texty, nicméně vzhledem ke špatnému stavu podstavce (který byl nabílen) jsou nečitelná. Některé prameny uvádějí, že kapli nechal postavit v roce 1840 mlynářský mistr Ferdinand Rosenkranz na památku své dcery, která ve čtyřech letech zemřela na tuberkulózu. Stejnou informaci napsal také spolek SOVA v roce 2010 na zeď kaple a obec Petrovice na informační tabuli, která je umístěna na konečné zastávce autobusu v Krásném Lese. 

Renate von Babka si je ovšem na základě svých rešerší jistá, že tato výklenková kaple Panny Marie nebyla postavena v roce 1840 Rosenkranzem, ale že mlynářský mistr postavil téhož roku kapli sv. Petra a Pavla. Domnívá se, že kaple Panny Marie musí být novodobější. Pokud to tak je, nějaký autor udělal ve svém záznamu chybu a autoři novějších publikací i někteří aktéři v Krásném Lese tuto informaci kopírují, aniž by si zjistili, zda jsou informace a data pravdivé. Byla rozhořčena, že byla zjištěna další mylná informace ohledně památek v Krásném Lese a napsala na OÚ Petrovice stížnost, v níž žádá, aby úřad ke kaplím uvedl správné informace a data. Ve své žádosti uvedla, že je nutné tyto informace opravit hned, jelikož třeba za 50 let již nikdo nebude znát pravdu. 

 

9. PAMÁTNÝ STROM

191211_15.jpg

V Krásném Lese je v současnosti pouze jeden památný strom, a to jilm horský. Strom se nachází ve středové části obce, na levém břehu Rybného potoka, vpravo u místní komunikace, pod posledním domkem Okal. Je chráněn od 31. 12. 1995 (číslo 101779, jednotlivý strom), měří na výšku 21 metrů a jeho obvod má 442 cm. U stromu je umístěna cedule "památný strom" a lavička. Vyhlášené ochranné pásmo: kruh o poloměru 15 metrů.

 

 

 

 

 

 

 

 

10. STŘÍBRŇÁK, STŘÍBRNÝ RYBNÍK

191212_1.jpgPřírodní rybník s nádhernou čistou vodou se nachází ukryt mezi lesy směrem na Nakléřov, kde je vlevo od silnice nenápadná červená turistická značka. Asi po 200 metrech chůze vás překvapí přírodní scenérie s vodní hladinou, jako připravená pro malíře. Rybník je průtočný, voda je pod hladinou chladnější, ale v parném létě osvěžující. 

 

 

 

 

 

11. PAMÁTNÍK OBĚTEM PADLÝM V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE 171225_2.jpg

- 17 padlým 15 zmizelým a 19 zemřelým. Nachází se  v ulici mezi kostelem a dálnicí po pravé straně vedle bývalé školy (GPS: 50.772500, 13.920720). Byl ozdoben dubovými věnci a německými prapory. 

Nápis:
HENTEUREN
TOTEN
DIE TRUERIGE HEIMAT
GEFALLENE
FRANZ KLOPSCH 1914 MONTENEGRO
KARL RUHMICH (?) SERBIEN
WENZEL RITSCHEL 1915 GALIZIEN
WENZEL ROSENKRANZ
HERMANN ZECHEL
AUGUST ROSENKRANZ RUSSLAND
GUSTAV NIESEL 1916 BUKOWINA
ANTON KLOPSCH RUSSLAND
FRANZ BAIL
EMIL RUSCHEL
WENZEL ROSENKRANZ
JOSEF FRITSCHE

171225_3.jpg
 

VERMISSTEN
KARL RITSCHEL 1914 SERBIEN
WENZEL KÜHNEL
JOSEF BRAND
FLORIAN NITSCHE MONTENEGRO
ALBERT JENTSCH GALIZIEN
EMIL RUHMICH RUSSLAND
FRANZ NITSCHE
FRANZ STREIT 1915
FRANZ RITSCHEL SERBIEN
FRANZ BARTMANN 1916 ????
HEINRICH FRITSCHE 1918 RUSSLAND
ANTON WALTER ALBANIEN
JOSEF REHN RUSSLAND
EMIL RITSCHEL
FRANZ GÜNZEL 1917 ITALIEN

171225_5.jpg

GESTORBENE
GUSTAV BRAND 1914 SERBIEN
OTTO RITSCHEL GALIZIEN
GUSTAV ROSENKRANZ 1915 RUSSLAND
ROBERT WILDER GORZ
HERMANN ROSENKRANZ WIEN
JOSEF NITSCHE 1916 SCHÖNWALD
FRANZ RITSCHEL SLAVONIEN
RUDOLF NITSCHE REICHENBERG
ANTON RITSCHEL
JOSEF NABRICH ASIEN
JOSEF ULLMAN GALIZIEN
ANTON SCHLATTNER 1917 TETSCHEN
EMIL RITSCHEL RUSSLAND
JOSEF REHN ITALIEN
FRANZ WOLF 1919
FRANZ RITSCHEL RUSSLAND
GUSTAV KLOPSCH SCHÖNWALD
WENZEL BRAND 1920 ÄGYPTEN
OTTO WOLF GALIZIEN

 

12. DÁLNIČNÍ MOST   

200104_1.jpgDálniční most s názvem Hraniční má celkovou délku 410 m a výšku 56 m. Je nejvyšším mostem na celé dálnici D8. Propojuje českou dálnici D8 s německou dálnicí A17.

 

 

 

 

 

 

13. U VILY

Tajemné místo, které už jen s velkou dávkou fantazie připomíná dávnou minulost, je místními nazýváno "U vily" a nejspíš tady opravdu honosný objekt stával. Důkazem  jsou nejen zbytky původního vstupní hoschodiště, ale i obvodové zdivo a kamenná zídka lemující bývalou zahrádku.

200104_2.jpg  200104_3.jpg

200104_4.jpg

 

14.  BOŽÍ MUKA / KŘÍŽE

14 - 1. S největší pravděpodobností se k této drobné sakrální památce nedochovaly žádné údaje. Boží muka jsou ve velmi špatném stavu. Není ani poznat, zda se dříve na této drobné stavbě nějaká data či nápis nacházely. Na fotografií je patrný zásah vandala, který si nejspíš zkouší, co se dá s kamenem udělat. 

200120_4.jpg  200120_5.jpg

14 - 2. V Krásném Lese na cestě směrem k bývalé celnici lze najít kříž, k němuž se s největší pravděpodobností nedochovaly žádné údaje. Kamenný sokl, na kterém je kříž připevněn, nese německý text, který vzhledem ke stavu památky není čitelný. Na samotném kříži se nacházejí otvory, ve kterých byla nejspíše dříve připevněna kovová soška Ježíše Krista. 

200120_6.jpg  200120_7.jpg

14 - 3. V centru Krásného Lesa je umístěn železný kříž, který se podle místních obyvatel dříve nacházel v nedaleké Mordovské rokli a v rámci akce "Z" byl přemístěn k hlavní silnici v Krásném Lese. Otázkou je, proč byl kříž přesunut a zda by kříž či podobný památkový objekt vztahující se k určitému místu neměl být na svém původním místě, pokud k jeho přemístění nejsou nějaké vážné objektivní důvody.
Na soklu se dříve nacházela socha sv. Jana Nepomuckého, která se však nedochovala. V kartuši bylo vročení 1700. Později však byla socha nahrazena sochou sv. Matouše. V současné době je sokl završen novodobým kovaným křížem s páskou INRI.

 

200120_8.jpg  200120_9.jpg

14 - 4. Litinový kříž, který se nachází naproti soše sv. Jana Nepomuckého, pochází z roku 1865. Kříž není zcela dochovaný. Zůstal stupňovitý válcovitý kamenný sokl, který je zdobený ornamentálním reliéfem a s obdélníkovým výklenkem, kde byl dříve reliéf Madony.
V současné době je kříž na soukromém pozemku za plotem a zarostlý křovinami. (viz fotografie). Bylo by vhodné, kdyby část pozemku, na kterém se kříž nachází, byl odkoupen obcí, upravena zeleň a kříž byl zpřístupněn pro kolemjdoucí. 

200127_2.jpg  200127_3.jpg

14 - 5.

200202_1.jpg   200202_2.jpg

 

15.  BÝVALÝ HŘBITOV

V Krásném Lese najdeme již jen nepatrné zbytky bývalého hřbitova. V technické zprávě, kterou roku 1969 vydal Městský stavební podnik Ústí n. Labem, se lze dočíst, že v roce 1969 došlo k likvidaci hřbitova v Krásném Lese. Dle ONV (AMUL, 1209/4746) při demolici hřbitova došlo k terénním úpravám hřbitova, odstranění zdi i kamenné márnice s klenbou a dřevěným krovem. Kromě několika exhumovaných těl byly pozůstatky mrtvých zanechány pod zemí a pomníky byly odvezeny na skládku. Součástí technické zprávy je také seznam pochovaných obyvatel. Zároveň v technické zprávě je přiložen i půdorys hřbitova v měřítku 1:100.
Symbolem hřbitova je kříž uprostřed. V současné době je místo ve velmi špatném stavu, na hřbitově se nachází sice kříž, lavička a starý strom, ale místo není navštěvováno místními obyvateli a pro návštěvníky Krásného Lesa je naprosto neznámé. 

 

16.  BUKOVÁ ALEJ

Nalevo podél silnice směrem od zámku k zastávce Krásný Les, rozcestí Nakléřov najdeme starou bukovou alej připomínající původní historickou cestu k zámku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář