Meruňková marmeláda
Meruňky sice nejsou typickou plodinou této lokality, ale přesto jsme zavařovali. Meruňky máme od příbuzných, z vlastní zahrádky. Jejich kvalita by nejspíš neprošla normami Evropské unie, ale o to přeci vůbec nejde. To, co nás zajímá, je především úžasná chuť, meruňková. Již před nějakou dobou jsem zavařovala meruňky, proto ani nyní to nemohlo být jinak. A samozřejmě bez chemie, žádné ztužovací přípravky nepoužíváme.
Meruňky, které byly ještě včera na stromě, jsem omyla, vypeckovala a vyřezala to, co se mi nelíbilo. (Pecky nevyhazuji, budou se hodit... Ale to až někdy příště.) Nakrájela jsem je na drobné kousky a přesypala do velkého nerezového hrnce. Hrnec jsem umístila na kamna, kde už se topilo. Nepřidává se žádná tekutina. Meruňky se pozvolna zahřívaly, pouštěly tekutinu, postupně vznikala řídká kaše.
Mělo by se stále míchat, ale samozřejmě u toho stihnete i jiné věci. Když se začne tvořit pěna, přisypeme do hrnce cukr. Nevážím, ale řídím se podle chuti. Jsem-li spokojena, marmeláda je dostatečně sladká, už cukr nepřidávám. Tentokrát jsem použila celé jedno kilové balení a asi tak třetinu dalšího. Stále zůstává hrnec s meruňkovou kaší na kamnech, kde se topí, mícháme. Postupně začne tato řídká kaše houstnout. Hotovo je přesně ve chvíli, kdy už mám pocit, že by to mohlo stačit.
Pro lepší ztuhnutí jsem přidala malý kelímek josty, jejíž plody jsou trochu jako rybíz a trochu jako angrešt. Všechny kuličky jsem o stěnu hrnce rozmáčkla, abychom využili tekutinu uvnitř. Hustotu marmelády poznáme, drží se na vařečce, není už tekutá.
Během této fáze si připravíme čisté sklenice s uzavíratelnými víčky. Omyté sklenice doporučuji ještě sterilizovat horkou (vařící) vodou, stejně jako víčka. Necháme okapat a ještě pak do sucha otřeme. Hygiena je tady velice důležitá. Vařečku, kterou marmeládu mícháme, nepoužíváme k ochutnávání. Na to si připravíme čisté lžičky, každou po ochutnání dáme hned umýt. Jen tak budeme mít jistotu, že se do marmelády nedostane nic nežádoucího.
Pak už můžeme horkou marmeládu plnit do sklenic. Naléváme naběračkou tak, aby bylo naplněno asi 1,5 cm od horního okraje sklenice. Okamžitě zašroubujeme a obrátíme dnem nahoru. Tak se sklenice zatáhnou. Necháme je při přirozené teplotě pomalu vychládat. Hotové marmelády ukládáme na chladné místo. (U nás to bude do sklepa.) Po otevření uchováváme v ledničce.
Získáme tak marmeládu s opravdu jedinečnou chutí. Je opravdu naše. Neobsahuje žádnou chemii. Víme bezpečně, co v ní je, a kromě pár dřev do kamen nás nic nestála. No řekněte, tohle se vyplatí...
Meruňkovou marmeládu můžeme používat do koláčů, buchet. Výborná je i na palačinkách nebo na snídani s pečivem a máslem. Marmeládu ale využijeme i při vaření, například při marinování masa.
