GRIZZLOCHŮV MLÝN

Ohlásí-li se návštěva, je dobré mít připraveno něco dobrého. V létě u mě vítězí rebarborový koláč s drobenkou. Rebarboru miluji už od dětství. Pamatuji si ten pocit, kdy trhám uzrálé řapíky a pak je vezu zabalené v novinovém papíře ze zahrádky u Chrudimky domů...

Ovšem u nás na severu rebarboru ke sklizni nemám. Zakoupila jsem si rostlinku teprve nedávno, zatím se nesměle rozvily dva listy. Uvidíme, co bude příští rok. 

Základ rebarborového koláče je podobný klasické hrnkové buchtě, až na to, že je úplně jiný. Je zde navíc ještě přidán jogurt, který dodává koláči jedinečnou jemnou chuť. Ohlásila se skupina dvanácti lidí, proto jsem počítala s množstvím na cca 30 porcí.

POSTUP: 

Nejprve si připravíme rebarboru, kterou oloupeme a nakrájíme na drobné kostičky. Není potřeba ji před pečením nijak předvářet.

Na těsto potřebujeme 2,5 balíčku prášku do pečiva, 5 vajec, 5 hrnků polohrubé mouky, 1,3 hrnku oleje, 2,5 hrnku cukru,  2,5 kelímku (150 gramů) bílého jogurtu a podle potřeby mléko. Veškeré ingredience smícháme ve větší míse. Mléka přidáváme tolik, aby těsto bylo možné vylít na plech. Těsto vyléváme plech, který pečlivě vymažeme tukem a vysypeme strouhankou. (Množství vyjde na tři velké plechy.)

Rebarborou těsto posypeme tak, aby byla celá plocha zakryta, tzv. celoplošně. Nakonec vypracujeme drobenku. Na tu potřebujeme 10 lžic moučkového cukru, 12,5 lžic hrubé mouky a 5 lžic poctivého másla. Koláč se potom vloží do horkých kamen a peče se, dokud není hotovo. Zkoušku hotového těsta uděláme špejlí, kterou do těsta zapíchneme. Zůstane-li špejle po vytažení suchá, těsto je upečené. Po vychladnutí můžeme krájet a podáváme. Dobrou chuť! (12.7.2017)

VARIANTA:

Variantou tohoto koláče ale může být jakékoliv jiné ovoce. Nejde jen o rebarboru... Dnes (13.7.2017) jsem se rozhodla pro tři druhy ovoce, které jsem měla k dispozici: meruňky, jostu a rybíz. Meruňky mi zůstaly od zavařování (marmeláda), ale už bylo potřeba je zpracovat. Opět platí pokrýt těsto ovocem tzv. celoplošně.  

Pro pečení v kachlových kamnech neplatí žádné přesné postupy. Sice vím, že existují speciální teploměry na zjišťování teploty, které mohou v těchto situacích člověku pomoci. Ale ty já nepotřebuji. Neurčuji teplotu, ani nehlídám čas podle nějakých předem daných postupů. Tady je důležitý individuální osobní přístup, nebo chcete-li komunikace s koláčem v kamnech. Je mi jasné, že teď nelze odejít okopávat zahrádku ani skládat dřevo...

Musí se průběžně přikládat, aby teplota byla rovnoměrná, aby pečení probíhalo plynule. Čas od času troubu otevírám a kontroluji, co se děje uvnitř. A baví mě to. 

Důležitým znakem, že koláč je hotový, je také okraj těsta, který se lehce a zcela přirozeně oddělí od pekáče. Také zbarvení je vypovídající. Koláč nejprve nechávám vychladnout, teprve potom krájím a překládám na velký keramický talíř. Cukrování moučkovým cukrem už není třeba. Tento koláč s drobenkou je sladký už sám o sobě. Naopak lépe vynikne pravá chuť ovoce.