Když se Terezka rozhodne uplést vlastní rukavice

12. 5. 2020

Terezku znám už nějakou dobu. Ví o mém koníčku - spřádání ovčí vlny, a tak jednou zavolala, jestli by se mohla přijet seznámit s předením. Vlnu si přivezla vlastní od sousedky, která má ovečky. Dokonce měla vlnu vypranou a dokonale vyčesanou na kramlích (z Nového Zélandu). První kontakt s kolovrátkem zvládla, zjistila, že je potřeba sedět vzpřímeně a mít vlnu na klíně, ne přímo u kolovrátku. Šlapání doleva se vyladilo během chvilky. Napoprvé to byl úspěch. Jednonitku z cívky si ještě smotala na snovadle do přadénka a odjížděla s úkolem - doma vyprat.

Přijela hned další den, tolik se těšila. hotové vyprané přadénko bylo ještě trochu vlhké, nechaly jsme ho usušit u kamen. Hned usedla ke kolovrátku a už s nadhledem - poučena z minulých chyb - upředla druhou jednonitku. Šlo to hezky, kolovrátek si vrněl do rytmu. Netrvalo to ani tak dlouho...

Potom bylo potřeba tu první již suchou jednonitku, která byla stále ještě v přadénku, dostat na cívku. Pomohla židle, na kterou se přadénko zavěsilo a motalo se a motalo...

Na řadu přišla snad nejpříjemnější fáze, totiž ze dvou jednonitek vytvořit seskáním dvounitku. Obě cívky s jednonitkami byly umístěné ve stojánku, který je součástí kolovrátku. Kolovrátek se roztáčí na opačnou stranu (doprava) a jednonitky se k sobě kroutivým momentem stáčejí.

Výsledek byl impozantní, vlna hebounká, měkká, příjemná. Terezka žasla. A bylo zřejmé, že je na počátku něčeho velkého, krásného. Už rozhodila sítě, shání vlastní kolovrátek.

I tuto dvounitku je potřeba nejprve dostat do přadénka. Snovadlo je součástí tohoto kolovrátku, není potřeba nikam odbíhat. Z cívky je vlna přetočena jednoduchým pohybem. Pak už jen zbývá na dvou místech vlnu provázat tzv. osmičkovým uzlem, aby při následné manipulaci nedošlo k zacuchání.

Toto byl výsledek po dvou dvouhodinách. Ještě pro úplnost zbývá dodat, že celkem to je 52,5 metrů (výpočet 42 * 125 cm). 11. 5. 2020

Zpočátku to vypadalo, že je Terezka nadšena do barvení. Měla nastudované postupy barvení vlny přírodninami, ale když viděla svůj výsledek - nádhernou bílou vlnu, rozhodla, že její první rukavice z vlastnoručně upředené vlny budou právě čisté, přírodní.

21. 5. 2020

Ovšem když dorazila na další "tvoření", předvedla se s náručí plnou barevných chomáčků vlny. Barvy jsou krásné, veselé, použila potravinářská barviva a ocet. Barvy ji natolik nadchly, že původní záměr - mít rukavice z krásné bílé vlny - zcela vyšuměl. Rozhodnuta byla uplést rukavice ze všech barev postupně od nejsvětlejších k tmavším.

Sedla si ke kolovrátku a všechny své chomáčky vlny převedla v jednonitku.

Barevnou upředenou jednonitku si následně smotala na snovadle

Vlna měla opravdu krásné barvy...

Sundala ze snovadla a odcházela s tím, že vlnu doma vypere a napaří, aby ji příště mohla s bílou jednonitkou sesnovat do barevné dvounitky.

25. 5. 2020

Tentokrát Terezka vzala s sebou svého syna, který se hned zapojil do veškerých procesů. Nejdřív se popasoval s česačkou na vlnu, aby maminka mohla příst.

Kolovrátek ho hodně zajímal, proto si to musel vyzkoušet. Ovšem najednou ovládat ruce i nohu na pedálu se nedařilo. Začal tedy se šlapáním, maminka pracovala s vlnou. To už šlo.

Potom ještě pomohl mamince namotat barevnou vlnu ze snovadla na cívku. Bylo to pro něho skoro nekonečné, ale celý proces zvládl, takže se do stojánku mohla umístit jedna cívka s barevnou a druhá s bílou vlnou.

Terezka se usadila za kolovrátek a poprvé přišlo na řadu sesnování, tj. smotání dvou jednonitek ve dvounitku. Tady se ale musí kolo kolovrátku otáčet na opačnou stranu, než když se předla jednonitka. Šlo to krásně...

Když byla dvounitka spředena, chlapeček ji opět převinul na snovadlo, aby se mohlo přadénko odnést.

Úkol na doma dostala Terezka jediný: vlnu si napařit a příště už můžeme začít s pletením.

2. 6. 2020

To se také stalo. Domluvily jsme se na postupu pletení palčáků najednou na jedné kruhové jehlici. Rozjela se hezky. Uvidíme, co zvládne doma při "samostudiu".