Jdi na obsah Jdi na menu
 


Návštěva z Vysočiny - tentokrát čistě pracovní

11. 10. 2026

Ve středu 7. října 2026 do našeho mlýna zavítaly dvě ženy, ing. Alexandra Štěrbová, edukátorka z Muzea Vysočiny Jihlava, a archeoložka Mgr. Kateřina Těsnohlídková, PhD., z Regionálního muzea Žďár nad Sázavou. Obě se zajímaly o možnosti zpracování ovčí vlny tradičními postupy. 

Aktuální počasí nebylo ideální pro práci venku, proto se náročnější fáze - třídění a praní surové ovčí vlny -  odehrála pouze schematicky a náznakově v malém množství. Prvotní kontakt s vlnou je pro každého překvapením, jak je mastná, což způsobuje, jak už dobře víme, přítomný lanolin. Je možné nechat vlnu nějakou dobu namočenou například ve vaničce, případně vodou vlnu proplachovat. Je potřeba myslet na to, že vlna nesmí zažít teplotní šok. Teplota vody se nesmí měnit. Buď se pracuje kompletně ve studené - tedy praní i následné máchání, nebo ve vlažné vodě. Pokud pracujeme s větším množstvím vlny, je možné využít i technické vynálezy, například klasickou vířivou pračku a odstředivku. Jako prostředek k praní vlny používám prací gel, který si připravuji z vody, prací sody a surového mýdla, např. značky Jelen. Vypraná vlna se suší v létě ideálně venku, na sítech k tomu speciálně připravených. Pokud se k praní vlny odhodlám za nepříznivého počasí, využívám plechové rošty, které se dají pěkně vyrovnat na sebe v horní části kachlových kamen.  

20261007_091525_aaa.jpg

Po důkladném usušení je potřeba vlnu připravit k dalšímu zpracování vyčesáním. Ne každý si hned pořizuje bubnovou česačku, můžeme využít pomůcky, které najdeme doma. Mohou to být například klasické kartáče na domácí mazlíčky nebo různé kovové hřebeny. Plastové nebo dřevěné kartáče se mi neosvědčily.

20261007_092024_aaa.jpg

Vlna se vždy pročesává v jednom směru, aby se vyrovnala vlákna a následné spřádání bylo jednodušší. Už v této fázi je dobré uvažovat o budoucí funkci hotové příze, jestli  ji chceme jako materiál pro budoucí pletení nebo háčkování, případně do stavu na hrubší koberec. Vlákna vlny se přirozeně spojují, pokud je stočíme. Tuto funkci znali už naši předkové. Nejstarší prokázané přesleny na světě jsou staré přibližně 12 000 let. V listopadu 2024 publikovali vědci z Hebrejské univerzity objev více než stovky perforovaných oblázků z archeologického naleziště Nahal Ein Gev II v Izraeli. Tyto kamenné přesleny z období natúfijské kultury představují dosud vůbec nejstarší doklad využití rotační technologie (setrvačníku) k předení nití na světě. Do tohoto objevu se v odborné literatuře obecně uvádělo, že přesleny se začaly masivně objevovat až s nástupem neolitu (mladší doby kamenné), přibližně od 7. až 6. tisíciletí před naším letopočtem, což souviselo s přechodem lidstva k zemědělství a pěstování přadných rostlin, jako byl len či konopí.

Při rekonstrukci našeho mlýna jsme objevili dva kamenné, krásně zdobené přesleny v hloubce přibližně 60 cm pod povrchem. Jsou k vidění při komentovaných prohlídkách. 

Ruční kroucení vlny je poněkud náročnější, ale dá se zvládnout. Jakmile máme kousek vlny stočený jedním směrem, spojíme konce a vlna se přirozeně stočí do dvounitky. Takto vznikají všechny kroucené šňůrky - například jako ozdoba do vlasů nebo dekorační prvek k uchycení textilií v bytě.

20261007_092849_aaa.jpg
20261007_094302_aaa.jpg

Postupně přecházíme k bubnové česačce, na které se vlna připraví k předení na kolovrátku jednodušeji a rychleji. Z česačky sundáme již hotový česanec. 

20261007_102001_aaa.jpg
20261007_102453_aaa.jpg
20261007_102812_aaa.jpg

Od česačky si postupně sedáme ke kolovrátkům. Zpočátku není vůbec jednoduché propojit pohyb nohy, která roztáčí kolo, s rukama, které přidržují česanec. Na šlapání se nemá vůbec myslet, to je automatická činnost. Samozřejmě - jsou to roky praxe, tohle se nedá naučit hned. Ale kupodivu se výsledky brzy dostavily.

20261007_111353_aaa.jpg
20261007_112923_aaa.jpg
20261007_112925_aaa.jpg

Vlnu nemusíme nutně následně zpracovávat na kolovrátku, ale jsou zde další cesty. Například plstění suchou nebo mokrou cestu. Zaměřily jsme se tentokrát na mokré plstění, ke kterému potřebujete kousky přírodní a barvené vlny, vlažnou vodu a obyčejné mýdlo. Důkladně namydlenýma rukama pak hladíme vlnu tak dlouho, až vznikne kompaktní kulička. Tohle není hotové hned. Chvilku to trvá. Po uschnutí kuličku rozřízneme ostrým nožem, odhalí se nám zajímavý barevný obrázek. Nám se ukázal ptáček. 

20261007_115626_aaa.jpg
20261007_115627_aaa.jpg
20261011_093847_aaa.jpg

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář