Jdi na obsah Jdi na menu

Infocentrum

13. 6. 2018

Získáte zde INFORMAČNÍ MATERIÁLY vztahující se k této lokalitě.

  • Brána, magazín pro návštěvníky Ústeckého kraje
  • Průvodce - Nejzajímavější a nejkrásnější místa Ústeckého kraje
  • Naučná stezka a běžkařská trasa Zapomenuté pohraničí
  • Tipy na výlety - pěší výlety
  • Tipy na výlety - cyklovýlety
  • Tipy na výlety - autem
  • Tisá  - Linie 217 (Bahratal - Tisá - Jílové - Sněžník - Rosenthal)
  • Dálkové cyklotrasy - 23 Krušnohorská magistrála

Tipy na výlet: 

  • Kaple Panny Marie - výklenková kaple u silnice hned za kostelem v dolní části obce, u konečné autobusů. Postavil ji v roce 1840 mlynářský mistr Ferdinand Rosenkranz na památku úmrtí své čtyřleté dcery, která umřela na tuberkulózu. Kaple s tříbokým závěrem je valeně zaklenutá. V nice je umístěna soudobá socha Panny Marie, která byla opravena v roce 1865. Zrekonstruována byla 2012.

  • 171224_1.jpgKaple sv. Petra a Pavla - při silnici před hraničním přechodem do Německa. Obdélná stavba z r. 1812 s polokruhovým závěrem má polygonální dřevěnou zvoničku nad trojúhelníkovým štítem, ve kterém je umístěna nika. Dvojice oken je završena segmentovým obloukem.

 

 

 

  • Kaple -  nad bývalou celnicí, u hranice, pod kopcem Špičák. Obdélná stavba v novogotickém slohu z r. 1912 má polygonální závěr, nárožní bosáže, hrotitá okna. Na hrotitém oblouku vchodu je v pískovcovém ostění uvedeno vročení. Trojúhelníkový štít je zdoben obloučkovým vlysem.

180619_1.jpg  180619_2.jpg

 

 

 

 

 

 

 

  • Kamenný kříž - západně od obce postavil šenkýř Josef Walter z čp. 148 v roce 1826 na paměť své dcery, která byla dne 3. 6. 1823 úkladné zavražděna (místně značen jako Walterkreuz).

  • pb291402.jpgSocha sv. Jana Nepomuckého - na rozcestí před kostelem je volná barokní plastika světce v tradičním pojetí, na vysokém třikrát odstupňovaném hranolovém soklu s datací 1720. Prostřední sokl je bohaté zdoben akantovými reliéfy, na vyšším soklu jsou umístěny texty. V r. 1967 ji restauroval akademický sochař Zdeněk Král z Prahy, v r. 1999 akademický sochař Michal Bílek z Petrovic.

 

 

 

 

 

 

  • 180622_2.jpgPamátný strom - Jilm v Krásném Lese, číslo 101779, jednotlivý strom. Odborná databáze památných stromů. 
    Výška (m):   21
    Obvod (cm): 442
    Umístění:  V obci, na levém břehu Rybného potoka, vpravo u místní komunikace, pod posledním domkem Okal
    Ochranné pásmo:   vyhlášené - kruh o poloměru 15 m
    Datum vyhlášení:   21.12.1995
    Orgán ochrany přírody: OÚ Libouchec

 

 

 

 

 

  • 180622_1.jpgPřírodní rybník - Stříbrňák, krásná čistá voda. Rybník je průtočný, voda je pod hladinou chladnější, ale v parném létě osvěžující. 

 

 

 

 

 

 

  • 180622_3.jpgZámek v Krásném Lese (německy: Schloss Schönwald) je zchátralá a opuštěná pozdně barokní stavba z počátku 18. století v Krásném Lese, místní části obce Petrovice v Ústeckém kraji. Jde o prostou jednopatrovou budovu ve tvaru obráceného písmene „L“, kterou nechal v r. 1708 postavit František Ignác Vratislav z Mitrovic. Do r. 1791 byl ve vlastnictví rodu Mitroviců a od roku 1802 byl jeho majitelem Josef z Hackelbergu-Landau. V r. 1892 získal panství a zámek do vlastnictví Fridrich hrabě z Vestfálska. Po něm zámek vlastnil obchodník s textilem Antonín Balle ze Cvikova, který byl jeho posledním soukromým majitelem. V roce 1931 zámek zakoupilo město Ústí nad Labem, během 2. sv. války zde byli v letech 1940 - 1941 vězněni francouzští váleční zajatci a posléze od listopadu 1941 do března 1945 starší práceschopní Židé z Ústecka. O využití zámku k tomuto účelu začalo gestapo uvažovat v létě 1941. Zámek byl částečně renovován (opravou bylo pověřeno 12 Židů z Ústí nad Labem) a v listopadu do něj byli nuceně sestěhovaní první Židé. Celkem sběrným táborem Sammellager Schönwald prošlo 103 osob. Táborový režim byl uvolněnější a internovaní se mohli volně pohybovat po vesnici a nakupovat v místních obchodech. Jejich osud není z velké části znám. Dohromady 55 jich v táboře zahynulo, další byli deportováni do rodinného tábora ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau. Po válce zámek sloužil jako hospodářská budova zdejšího státního statku, v důsledku čehož chátral. Jeho údržba však byla zanedbávaná i po roce 1990 a k roku 2010 je budova značně zchátralá, vyrabovaná a pustá. Od  roku 2017 zámek vlastní historik Jan Kilián.

180622_4.jpg  180622_5.jpg

 

 

 

 

 

 

 

  • Větrov (německy Streckenwald) je osada, základní sídelní jednotka a katastrální území v místní části Krásný Les obce Petrovice, leží v nadmořské výšce od 748 do 753 metrů mezi Adolfovem a Krásným Lesem. Katastrální území se rozkládá na ploše 2,68 km2. Páteřní komunikací je silnice třetí třídy III/2487. Osada je zmiňována od 13. století. V letech 1850 až 1980 byla součástí vsi Krásný Les. Od roku 1980 připadla Petrovicím. V roce 1921 měla 106 domů a 396 stálých obyvatel (385 Němců, 5 Čechů a 6 cizinců). Církevně spadala do působnosti Římskokatolické farnosti Habartice. Již neexistující hřbitov byl založen v roce 1886.

 

  • Větrovem prochází naučná stezka Zapomenuté pohraničí z Adolfova na Děčínský Sněžník.

  • Pamětihodností Větrova je kaple sv. Antonína Paduánského, postavil ji v letech 1901 až 1902 stavitel A. Grohmann. Aktu posvěcení základního kamene v roce 1901 byl přítomen i korunní princ Max, který pronesl slavnostní řeč. Pro velkou zchátralost byla kaple kolem roku 1965 zbořena. V jejím interiéru se nacházel oltář sv. Antonína Paduánského a nevelké varhany (dar hraběte Westphalena z Chlumce), v nevelké věži pak zvon z 18. století od Jana Kristiána Schunka.

  • V lesích za dnešními rekreačními domy (směrem ke Krásnému Lesu) se nachází asi 200 starý kamenný kříž s korpusem, jenž je umístěn na kanelovaném a bohatě zdobeném sloupu s mariánským motivem. Na kamenném čtyřhranném soklu jsou vyryty velmi dobře čitelné německé nápisy. Tento kříž byl v roce 2013 zásluhou p. Rosenkranze, potomka původních obyvatel Větrova, restaurován Michaelem Bílkem z Petrovic. Jeho znovupožehnání vykonal 27. června 2013 Michael Philipp Irmer z římskokatolické farnosti Habartice.
180622_7.jpg
180622_6.jpg
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  • Adolfov (německy: Adolfsgrün) je horská ves a základní sídelní jednotka obce Telnice v Ústeckém kraji, rozprostřená na hřebenu východních Krušných hor ve výšce 750 m n. m., přibližně 1 km jihovýchodně od státní hranice s Německem. Sídlo založil roku 1833 hrabě Adolf z Ledeburu (Adolf von Ledebur auf Tellnitz), majitel všebořického panství, po němž byla osada pojmenována, kvůli ubytování dělníků stavějících silnici. Během své existence osada většinou náležela k obci Větrov (Streckenwald), která střídavě náležela k sousednímu Krásnému Lesu a Petrovicím. V roce 1927 zde žilo 76 obyvatel v 10 domech. K roku 2015 je Adolfov základní sídelní jednotku obce Telnice. Hranice území Adolfova ze západu kopíruje hranici přírodní rezervace Černá louka, následně vede po polní cestě při hranici lesa, kolmo prochází silnicí třetí třídy III/2487 z Petrovic do Cínovce, nedaleko za zástavbou se stáčí na východ, částečně kopíruje Telnický potok a většinou po vrstevnici vede k východu nad Zadní Telnicí. Poté se stáčí k severozápadu a více méně rovnoběžně se západní hranicí území směřuje ke státní hranici, která tvoří severní část území Adolfova.
    Adolfov se podle Quittovy klimatické klasifikace řadí do chladné oblasti CH7. Pro tu jsou typická krátká, mírně chladná a vlhká léta. Jara a podzimy jsou dlouhé s velkým podílem srážek, a dlouhé jsou i zimy, během nichž je po značnou část zem pokryta sněhovou pokrývkou. Úhrn srážek odpovídá poloze Krušných hor a jejich nadmořské výšce, v oblasti Adolfova je však nerovnoměrný (pohybuje mezi 700 až 800 mm za rok). V polovině 50. let 20. století činil průměrný roční úhrn srážek 900 mm. Sněží v průměru 50 dní v roce a sněhová pokrývka dosahuje průměrně 40 centimetrů.
    V druhé polovině 20. století docházelo k poškození krušnohorských smrkových porostů imisemi. V 60. a 70. letech proto byla vytvořena pásma ohrožení dle koncentrací oxidu siřičitého. Na počátku 80. let náležela oblast Adolfova do pásma B, kde se životnost porostů pohybovala mezi 21 a 40 lety. Situace se začala významně zlepšovat od 90. let, především díky odsíření uhelných elektráren. Kvůli tomu byla zavedena nová metodika definující jednotlivá pásma dle dynamiky zhoršování stavu lesů. K roku 2004 se většina lesů v okolí Petrovicka řadila do kategorie slabě poškozených porostů.
    Lesy se nacházejí na většině území Adolfova. V krušnohorské oblasti jsou zastoupeny typické druhy středoevropské lesní fauny. Z velkých savců v lesních oblastech žijí například jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) či prase divoké (Sus scrofa). K dalším savcům patří třeba veverka obecná (Sciurus vulgaris), liška obecná (Vulpes vulpes) či zajíc polní (Lepus europaeus). Do 18. století zde v lesích žili rovněž vlk obecný (Canis lupus), medvěd hnědý (Ursus arctos) a rys ostrovid (Lynx lynx).
    Lesní biotopy osidlují třeba jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a různí zástupci zpěvných ptáků (Passeri) a šplhavců (Piciformes). Mezi zástupce plazů patří kupříkladu zmije obecná (Vipera berus), užovka obojková (Natrix natrix) nebo slepýš křehký (Anguis fragilis). Obojživelníky zastupuje třeba mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), žijící v zalesněných vlhkých údolích. Členovce zastupují například střevlíci (Carabidae) a čmeláci (Bombus).
    Na území Adolfova zasahují dvě chráněná území, která se částečně překrývají. Obě jsou součástí soustavy Natura 2000, a jedná se o ptačí oblast Východní Krušné hory a evropsky významnou lokalitu Východní Krušnohoří. Ptačí oblast byla vyhlášena roku 2004, a předmětem její ochrany je populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a jeho biotop, respektive „zachování a obnova ekosystémů významných pro tento druh.“ Druhé zmíněné chráněné území, vyhlášené v roce 2009, ochraňuje druhově bohaté smilkové louky, lesy na svazích, sutích a roklích, evropská suchá vřesoviště, vlhkomilná vysokobylinná společenstva, horské sečené louky, bučiny, smrčiny a lokality výskytu vzácných členovců. Adolfov rovněž sousedí s přírodní rezervací Černá louka. Ta byla vyhlášena v roce 1998 a důvodem její ochrany je „ochrana zbytků vlhkých až rašelinných horských luk v nadmořské výšce 690–760 m v povodí Černého potoka s výskytem řady chráněných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů (např. lilie cibulkonosná, tučnice obecná, prstnatec májový, všivec mokřadní, vrba plazivá, tetřívek obecný, bekasina otavní). Přírodní rezervace představuje ohrožený ekosystém, dříve typický pro náhorní plošinu východní části Krušných hor.“
    V Adolfově či jeho bezprostřední blízkosti se kříží několik turistických a cyklistických tras. Prochází jím evropská dálková trasa E3 ze Španělska do Bulharska, značená červenou turistickou značkou, a je výchozím bodem zelené turistické značky do Telnice a naučné stezky Zapomenuté pohraničí, vedoucí přes Krásný Les a Petrovice na Děčínský Sněžník. Prochází jím taktéž cyklistická trasa II. třídy nadregionálního významu č. 23, vedoucí z Děčína na Měděnec, která je součástí Krušnohorské magistrály, a je výchozím bodem cyklistické trasy č. 3009 do Radejčína. Zhruba 5 kilometrů jihozápadně se nalézá významný turistický bod Komáří hůrka (808 m n. m.).
    Ze zimních sportů lze provozovat běh na lyžích, alpské lyžování a snowboarding. Adolfov je výchozím bodem řady běžkařských lyžařských tras a procházím jí Krušnohořská lyžařská magistrála. Zhruba 400 metrů východně od centra vesnice se nachází lyžařské středisko Zadní Telnice, jehož počátky sahají až do dob před první světovou válkou. K roku 2007 bylo jeho součástí 9 sjezdovek různé obtížnosti o celkové délce 4,2 kilometru.

Zavítáte-li k nám, můžete se zde připojit na WIFI.

 

170616_2.jpg

Zde si můžete doplnit do svého turistického deníku TURISTICKOU VIZITKU Grizzlochův mlýn (CZ 4268), kterou u nás koupíte za 12 Kč. 

Pokud se setkáte s tímto projektem úplně poprvé a nadchne vás sbírání jednotlivých turistických vizitek, jakožto důkazů, že jste na konkrétním místě opravdu byli, můžete si přímo zde také zakoupit TURISTICKÝ DENÍK (za 50 Kč).

Na pohlednici, případně do turistického deníku (nebo i jinam), si můžete otisknout naše originální RAZÍTKO.

 

 

Budete-li mít skutečný zájem a čas (nehoníte-li se pouze za vizitkami), můžete vstoupit dovnitř a podívat se i na zachovalou technologii uvnitř bývalého vodního mlýna. A můžete se seznámit také s plánovanými úpravami v terénu kolem objektu. Rádi vám ukážeme všechno, co vás bude zajímat.  

Upozornění pro návštěvníky:

  • Muzeum není bezbariérové
  • Délka prohlídky (interiér i exteriér) s průvodcem trvá cca 45 minut
  • Maximální počet členů v jedné skupině je šest
  • Lze se domluvit na prohlídce mlýna i individuálně.

 

Bývalo hezkým zvykem posílání pohledů z cest. Není to minulost. I dnes můžete potěšit své kamarády, rodiče nebo známé pohlednicí od nás. Pro sběratele pohlednic, ale i pro každého, kdo by si chtěl uchovat vzpomínku na pěkný výlet nebo potěšit své známé, máme připraveny POHLEDNICE Grizzlochův mlýn. Cena 8 Kč.

1. Pohled kombinovaný ze čtyř obrázků. Kromě hlavního objektu je zde detail technologie z mlýnice, mlecí kameny a Rybný potok s pomněnkami.

pohled1.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

2. Pohled na mlýn, letní situace.

pohled2.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

3. Pohled na mlýn, zimní situace.

pohled3.jpg

 

 

 

 

 

 

 

Popisek na zadní straně: Grizzlochův mlýn. Původní vodní mlýn z roku 1680. Krásný Les - Petrovice, Ústecký kraj

Zájemci o pohlednice nás mohou kontaktovat.

U nás nakoupíte nejen pohledy, ale také POŠTOVNÍ ZNÁMKY, takže svůj na místě napsaný pohled můžete okamžitě odeslat. A dokonce nemusíte hledat poštovní schránku. Odeslání nechte na nás...

Na pohlednici, případně do turistického deníku (nebo i jinam), si můžete otisknout naše originální RAZÍTKO.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář